9. 12. 2022

Volba zmocněnce k vykonávání úkonů za poškozenou právnickou osobu v trestním řízení

(foto: Aleš Ležatka)

Ústavní soud, Brno, TZ 44/2022

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Šámal) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

V rámci prověřování podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kterého se měla dopustit starostka stěžovatelky, požádal policejní orgán o ustanovení opatrovníka stěžovatelky coby poškozené s odůvodněním, že stěžovatelka je právnickou osobou a nemá osobu způsobilou činit úkony v trestním řízení, neboť starostka i místostarosta stěžovatelky byli jak v době spáchání prověřované věci, tak i v době podání daného návrhu zastupiteli stěžovatelky. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi usnesením ze dne 2. 12. 2021 podle § 45 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. ř.), ustanovil na základě návrhu policejního orgánu stěžovatelce k výkonu jejích práv v předmětném trestním řízení opatrovníka (advokáta) s tím, že je nebezpečí z prodlení a stěžovatelka nemá osobu způsobilou činit úkony v řízení. Ke stížnosti starostky stěžovatelky státní zástupce krajského státního zastupitelství usnesením podle § 149 odst. 1 tr. ř. usnesení státního zástupce okresního státního zastupitelství zrušil a podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. znovu podle § 45 odst. 2 tr. ř. za splnění podmínek § 45 odst. 1 tr. ř. ustanovil stěžovatelce opatrovníka – advokáta. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že starostka stěžovatelky v rámci podání vysvětlení sdělila, že jednání, které je předmětem prověřování, považuje za zákonné, a že ze strany stěžovatelky nedošlo k připojení se s nárokem na náhradu škody. Na základě toho uzavřel, že je zřejmé, že zájmy osob (starostka a místostarosta), které jsou oprávněny jednat za poškozenou stěžovatelku v trestním řízení, jsou v reálné kolizi se zájmy stěžovatelky coby poškozené v trestním řízení.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména namítala, že výše uvedený postup orgánů činných v trestním řízení je protiústavním zásahem do jejího práva na samosprávu, neboť jako jednotka územní samosprávy nesouhlasí s tím, aby za ni rozhodovala státním zástupcem určená fyzická osoba místo osoby, která by byla jako zástupce řádně pověřena orgány obce.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

Institut opatrovníka poškozené právnické osoby v trestním řízení podle § § 45 odst. 1, věta třetí, odst. 2 tr. ř., je subsidiární povahy a mělo by jej být využíváno jen jako krajního prostředku, neboť vždy představuje zásah do práva právnické osoby na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když právnická osoba musí mít co nejširší možnost zvolit si zmocněnce podle § 50 odst. 1 tr. ř., jako osobu nejen kvalifikovanou, ale také informovanou o rozhodných skutečnostech vztahujících se k poškození právnické osoby, která se těší její důvěře.

Je-li osoba oprávněná činit za poškozenou právnickou osobu právní úkony (např. starostka obce) současně podezřelou ze spáchání trestného činu vůči ní, a proto se jeví její zájmy v kolizi se zájmy právnické osoby, není možno ji automaticky považovat za vyloučenou z volby zmocněnce podle § 50 odst. 1 tr. ř., byť je při takové volbě z logiky věci limitována svým postavením podezřelé osoby v trestním řízení. Vůči takové podezřelé oprávněné osobě stále platí presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a nelze tedy bez dalšího jen pro její status podezřelého předpokládat, že jsou i v této konkrétní otázce volby zmocněnce poškozené právnické osobě důvodné obavy z kolize zájmů.

Ustanoví-li za této situace orgány činné v přípravném řízení trestním podle § 45 odst. 1, věta třetí, odst. 2 tr. ř. poškozené právnické osobě pro trestní řízení opatrovníka, aniž by oprávněnou osobu poučily podle § 50 odst. 1, věta za středníkem, tr. ř. o možnosti dát se zastupovat zmocněncem a umožnily tak poškozené právnické osobě zvolit si zmocněnce, poruší tím právo poškozené právnické osoby na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s právem na právní pomoc podle  čl. 37 odst. 2  Listiny základních práv a svobod.

Orgány činné v trestním řízení mohou volbu zmocněnce poškozené právnické osobě podezřelou oprávněnou osobou považovat za neúčinnou pouze tehdy, je-li z konkrétních okolností zřejmé, že jde o zjevné zneužití práva (např. volba zmocněnce, který nebude náležitě zastupovat obec jako právnickou osobu a bude upřednostňovat zájmy podezřelé osoby, doručuje se mu na adresu v zahraničí, kde je nedostupný atd.). Jen v takových případech je možné právnické osobě přesto, že jí byl zvolen zmocněnec, ustanovit opatrovníka.

Státní zástupce krajského státního zastupitelství tak musí při respektování právních názorů Ústavního soudu, vyslovených v tomto nálezu, znovu rozhodnout o stížnosti starostky obce podané proti usnesení státního zástupce okresního státního zastupitelství ze dne 2. 12. 2021.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 618/22 je dostupný  zde 

(zdroj: usoud.cz)

Diskuze (0) Vstoupit do diskuze

Vložit příspěvek