16. 5. 2022

Nemajetková újma způsobená nezákonným rozhodnutím státního orgánu

Ústavní soud rozhodl o stížnosti stěžovatele, jenž se domáhal zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2. Stěžovatel byl přesvědčen, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Ústavní soud stěžovatelův názor potvrdil a napadená rozhodnutí zrušil.

V roce 2012 bylo zahájeno trestní stíhání proti stěžovateli usnesením Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Policie České republiky. Stěžovatel byl stíhán pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele a pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku spáchaného v jednočinném souběhu a ve spolupachatelství s dalšími dvěma osobami. Trestní stíhání trvalo celkem 4 roky a 9 měsíců a skončilo pravomocným zproštěním obžaloby, jelikož uvedený skutek vůbec nebyl trestným činem. 

Stěžovatel se následně před soudy domáhal po České republice – Ministerstvu spravedlnosti náhrady nemajetkové újmy ve výši 4 500 000 Kč za nezákonné trestní stíhání. Výši nemajetkové újmy odůvodňoval zejména citelným zásahem do soukromého, rodinného a pracovního života stěžovatele. Stěžovatel byl v důsledku trestního stíhání vyhozen z práce a byl nucen pracovat na jiném místě z výrazně nižším příjmem. Toto vedlo k finančním problémům, jež měly citelný dopad na jeho rodinu. Trestní stíhání bylo také velkou psychickou zátěží nejen pro něj, ale i pro jeho těhotnou manželku, která v důsledku stresu začala navštěvovat psychologa. Medializace celého případu pak vedla k absolutní ztrátě soukromí, stěžovatel byl téměř ve všech článcích označen jménem a vyobrazen na fotografii. Toto vedlo mimo jiné i ke ztrátě společenského postavení a sociálních kontaktů.

Obecné soudy došly k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním je pro stěžovatele částka 200 000 Kč, přičemž mu již předtím byla Ministerstvem spravedlnosti přiznána částka 60 000 Kč. Soudy tedy stěžovateli přiznali jen 140 000 Kč. 

Ústavní soud se v tomto případě zabýval otázkou přiměřenosti nemajetkové újmy ve srovnání se závažností zásahu nezákonného rozhodnutí. 

Dle názoru Ústavního soudu byly splněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání. Obecné soudy se ale při určování výše nemajetkové újmy odchýlily od ustálené judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. Stejně tak nevzaly v potaz předžalobní výzvu zaslanou stěžovateli právním zástupcem Úřadu vlády, dle které měl stěžovatel zaplatit 77 milionů Kč. Ústavní soud dále obecným soudům vytkl, že nezohlednil ani skutečnost, že byl stěžovatel stíhán pro skutek, který od počátku vůbec nebyl trestným činem. Zproštění obžaloby tak nenastalo v důsledku důkazní nouze, ale v důsledku selhání verifikační funkce přípravného řízení. 

Ústavní soud napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil. 

Celý nález ÚS naleznete zde.

Diskuze (0) Vstoupit do diskuze

Vložit příspěvek