9. 12. 2022

Právní věta: Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí

Trestní kolegium Nejvyššího soudu schválilo právní větu:

Zpráva odeslaná a doručená prostřednictvím elektronické pošty (dále jen „e-mail“) je „jiným dokumentem uchovávaným v soukromí“ ve smyslu § 183 odst. 1 tr. zákoníku, neboť každá e-mailová schránka, do níž jsou doručovány zprávy, je chráněna jedinečným přístupovým heslem a samotné zprávy jsou uchovávány na serverech, ke kterým nemají přístup neoprávněné osoby. Ačkoliv zpráva doručovaná e-mailem prochází jinými počítači předtím, než dosáhne cílový počítač, nelze z této skutečnosti dovodit, že by měla taková zpráva představovat formu veřejné komunikace, tedy komunikace, jež není vymezena konkrétními předem určenými subjekty.

Nejvyšší soud ČR odmítl dovolání obviněného, který byl uznán vinným přečinem porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Za to byl odsouzen k úhrnnému peněžitému trestu ve výši 10. 000 Kč, zároveň mu byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 měsíců pro případ, že by peněžitý trest nebyl v soudem stanovené lhůtě vykonán. 

Těchto přečinů se obviněný dopustil tím, že bez vědomí a souhlasu poškozeného získal přístup do jeho e-mailové schránky prostřednictvím pracovního telefonu, který poškozený odevzdal při skončení pracovního poměru. Obviněný využil uložených přihlašovacích údajů a přeposlal regionálnímu řediteli společnosti komunikaci poškozeného s oblastním ředitelem ohledně nástupu poškozeného do nového zaměstnání. Obviněný k přeposílané komunikaci přidal vlastní komentář “Ahoj J., dobrý co?” a na takto zaslaný e-mail byla poškozenému do jeho soukromé e-mailové schránky obratem doručena automatická odpověď adresáta (regionálního ředitele) o aktuálním čerpání dovolené. 

O odvolání rozhodl Krajský soud v Praze tak, že rozsudek soudu prvního stupně zrušil a ve výroku o trestu znovu rozhodl a snížil peněžitý trest na 6. 000 Kč. 

V podaném dovolání obviněný vyjádřil své přesvědčení, že k žádnému trestnému činu nedošlo – dle jeho slov pouze nahlásil svému nadřízenému přestup poškozeného k přímé konkurenci. Obviněný dále oběma soudům vytkl nevyužití zásady subsidiarity trestní represe, když předmětné jednání vykazovalo nízkou společenskou škodlivost. Stran právní kvalifikace skutku namítal, že se v daném případě nejednalo o listinu ve smyslu § 183 odst. 1 tr. zákoníku, a tudíž soudy nesprávně subsumovaly skutek pod tuto skutkovou podstatu.

Podle Nejvyššího soud je ze zjištěného skutkového stavu patrné, že obviněný si byl vědom toho, že se nenachází v prostoru své e-mailové schránky a že přeposílá soukromou e-mailovou komunikaci ze soukromé e-mailové schránky poškozeného. Nejvyšší soud dodává, že i způsob, jakým obviněný zprávu pro regionálního ředitele, kterému přeposlal e-mailovou komunikaci mezi poškozeným a oblastním ředitelem, formuloval („Ahoj J., dobrý co?“), vypovídá o tom, že si byl vědom toho, že se jedná o e-mailovou komunikaci, která není určená jemu a která se ho netýká.

Namítal-li obviněný, že e-mailová zpráva není listinou ve smyslu § 183 odst. 1 tr. zákoníku, je třeba mu dát za pravdu, nicméně se jedná o jiný dokument ve smyslu tohoto ustanovení, což je vyjádřeno i v právní větě rozsudku soudu prvního stupně. 

Nejvyšší soud vzhledem k uvedenému tedy shrnul, že získal-li obviněný přístup do e-mailové schránky poškozeného, třebaže se tak stalo náhodou, neoprávněně užil data v této schránce uchovávaná tak, že je zpřístupnil třetí osobě, naplnil tím všechny znaky předmětného trestného činu podle § 230 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jakož i trestného činu podle § 183 odst. 1 tr. zákoníku, a to včetně znaku úmyslného zavinění. 

Nejvyšší soud se dále zabýval námitkou, že obviněný pouze plnil oznamovací povinnost vůči svému zaměstnavateli. Z příslušného ustanovení zákoníku práce plyne,  že oznamovací povinnost má zaměstnanec vůči svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci až v případě, jestliže vznik škody hrozí. V daném případě přitom žádná taková škoda nehrozila. O přestupu poškozeného zaměstnavatel věděl a pouhé dojednávání podmínek nového zaměstnání u konkurenční společnosti neznamená, že by hrozila škoda. 

Tvrzení o splnění oznamovací povinnosti považuje Nejvyšší soud i s ohledem na formulaci zprávy, kterou obviněný doprovodil obsah přeposílané e-mailové komunikace, za účelové, neboť nepůsobí dojmem, že by chtěl svého nadřízeného upozornit na „hrozící škodu“.

Závěrem Nejvyšší soud dodává, že uplatnění zásady subsidiarity je možné pouze za předpokladu, že posuzovaný skutek s ohledem na konkrétní zjištěné skutečnosti z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. V daném případě se o nějaký „hraniční“ případ, který by nevykazoval potřebnou míru společenské škodlivosti, nejednalo – jednání obviněného nelze bagatelizovat. V daném případě se dokonce nejednalo ani o skutek, který by neodpovídal ani nejméně závažným běžně se vyskytujícím případům předmětných trestných činů, když znaky těchto skutkových podstat byly dostatečně intenzivně naplněny.

Nejvyšší soud proto vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že rozsudek soudu druhého stupně, ani jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně, netrpí vytýkanými vadami, a zásah ze strany Nejvyššího soudu tak není namístě. Závěrem Nejvyšší soud rozhodl o odvolání tak, že je odmítl. 

ODKAZ NA ROZHODNUTÍ

Celé rozhodnutí Nejvyššího soudu naleznete zde.

Diskuze (5) Vstoupit do diskuze

Vložit příspěvek

  1. Jwzolw napsal:

    buy levofloxacin without prescription order levaquin 500mg generic

  2. Cakzph napsal:

    oral dutasteride tamsulosin 0.4mg oral ondansetron buy online

  3. Ffktzk napsal:

    aldactone 100mg usa order valacyclovir 1000mg online diflucan 100mg pill

  4. Stohdn napsal:

    brand ampicillin 500mg buy erythromycin 250mg without prescription erythromycin over the counter

  5. Wcdijj napsal:

    order suhagra 100mg buy estradiol for sale order estradiol 2mg online