7. 12. 2021

ESLP rozhodoval ve věci vlivu nesprávného jmenování soudců na práva jimi souzených osob

V novém čísle Zpravodaje kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před evropským soudem pro lidská práva se mimo jiné řeší otázka procesu jmenování soudců. A to konkrétně na rozsudku ze dne 1. prosince 2020 ve věci č. 26374/18 – Guđmundur Andri Ástráđsson proti Islandu. 

V rámci tohoto případu se řešila otázka, zda byla soudkyně odvolacího soudu do funkce jmenována postupem respektujícím platné právo.

PROCES JMENOVÁNÍ SOUDCŮ NA ISLANDU

Právní úprava Islandu je nastavena tak, že nově zřízený odvolací soud je složen z 15 soudců. Kandidáti na tyto soudce jsou vybíráni zvláštní komisí v rámci řádného výběrového řízení. Následně komise zašle seznam vybraných kandidátů, kteří splňují podmínky, ministryni spravedlnosti. Ta následně vybere právě 15 soudců. 

V tomto případě komise posuzovala celkem 33 uchazečů, z nichž 20 osob vyhodnotila jako způsobilé a předala jejich jména ministryni. 

Ministryně si však vyžádala kompletní seznam uchazečů (tedy všech 33) a zvolené kandidáty přehodnotila. Následně předložila parlamentu seznam 15 osob, z nichž 11 vybrala komise, zatímco 4 ona sama nahradila jinými. 

Vládnoucí většina schválila seznam kandidátů jako celek, třebaže mělo být hlasováno o každém z uchazečů jednotlivě. Všech 15 uchazečů posléze prezident jmenoval do funkce soudce. 

Dva uchazeči, kteří byli komisí doporučeni, nikoli však ministryní navrženi ke jmenování, se bránili soudní cestou. 

Nejvyšší soud jim dal za pravdu, že ministryně při jmenování porušila platné právo, neboť svůj postup dostatečně nezdůvodnila, což mělo za důsledek, že parlament nemohl dostát svým dohledovým povinnostem a zabránit svévoli výkonné moci při jmenování soudců. Nicméně nakonec jmenování jiných než navržených soudců neprohlásil za neplatné.

SKUTKOVÉ OKOLNOSTI DANÉHO PŘÍPADU

Stěžovatel byl odsouzen za řízení bez platného řidičského oprávnění a pod vlivem návykové látky k trestu odnětí svobody a doživotnímu zákazu řízení motorových vozidel. V rámci řízení o odvolání obhájce navrhl, aby byla z rozhodování věci vyloučena soudkyně A. E., jelikož byla do funkce jmenována nestandardně, což zpochybňuje její nezávislost. Námitka byla zamítnuta, načež odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.

Stěžovatel před Evropským soudem pro lidská práva namítal, že soudkyně A. E. nebyla jmenována do funkce zákonným postupem, což mělo za následek, že v jeho trestní věci nerozhodoval nezávislý soud zřízený zákonem. Senát druhé sekce Soudu dne 12. března 2019 shledal pěti hlasy proti dvěma, že došlo k porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Věc byla na žádost vlády postoupena velkému senátu. 

Velký senát ESLP shledal, že stěžovateli skutečně bylo odepřeno právo na projednání oprávněnosti jeho trestního obvinění „soudem zřízeným zákonem“, jelikož se na rozhodování podílela soudkyně, jejíž jmenování doprovázely závažné nesrovnalostmi narušující samotnou podstatu daného práva. K porušení čl. 6 odst. 1 tedy došlo. 

Kompletní odůvodnění rozhodnutí soudu naleznete na straně 14 v novém čísle Zpravodaje kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. 

https://justice.cz/documents/12681/720430/Zpravodaj+KVZ+1_2021_final01.pdf/2dd8e366-5ab1-41a4-8f05-fb4bc1e20b72

Diskuze (0) Vstoupit do diskuze

Vložit příspěvek