26. 1. 2022

Právní věta: Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání

Trestní kolegium Nejvyššího soudu schválilo právní větu:

Předběžným opatřením soudu, jehož porušením lze spáchat přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 2 tr. zákoníku, se rozumí předběžné opatření podle § 400 až § 414 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, nikoliv předběžné opatření uložené podle § 88b a násl. tr. ř. Pro případ neplnění podmínek předběžného opatření uloženého v trestním řízení zákon předvídá právní důsledky v ustanovení § 88o tr. ř.

Okresní soud v červnu 2017 uznal obviněného vinným zločinem vydírání a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. 

Obviněný se těchto trestných činů dopustil tím, že poškozenou donutil pod pohrůžkou smrti stáhnout její obvinění proti němu. Následně se také nepodřídil usnesení okresního soudu, který mu uložil předběžné opatření zákazu vstupu do obydlí bytového a společenského centra a jeho bezprostředního okolí, kde poškozená bydlela. 

Za uvedené jednání byl odsouzený k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let s tím, že byl nad ním vysloven dohled. Současně byly obviněnému uloženy přiměřené povinnosti spočívající v tom, aby se ve zkušební době zdržel požívání omamných a psychotropních látek, alkoholu a na výzvu probačního úředníka, terapeuta se podrobil testu na přítomnost těchto látek v těle a aby řádně spolupracoval s probačním úředníkem, ke kterému se dostaví ve lhůtě 7 dnů od právní moci rozsudku.

Proti rozhodnutí Okresního soudu podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. 

První námitka ministra spravedlnosti se týkala skutkové věty výroku o vině s tím, že zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku je možné spáchat mj. jen na svědkovi v souvislosti s výkonem jeho povinnosti. Nelze tedy podle jeho názoru zaměňovat právo poškozeného za povinnosti svědka, kdy nelze uvažovat o přitěžující okolnosti dle § 175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku.

Tuto námitku však Nejvyšší soud neshledal jako důvodnou. A to z důvodu, že šlo u obviněného o nátlak na poškozenou ve snaze ji odradit od řádného plnění jejích povinností jako svědka vyplývajících z trestního řádu.

Druhá námitka se týkala maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Zde ministr konstatoval, že není-li ze strany obviněného plněno uložené předběžné opatření, ač je i nadále dán důvod pro jeho uložení, příslušný orgán činný v trestním řízení může využít i jiných institutů, jež mu trestní řád nabízí: například uložení pořádkové pokuty, uložení jiného druhu předběžného opatření či vzetí obviněného do vazby. Dodal, že při schvalování zákona o obětech trestných činů byla odmítnuta myšlenka, že by závažnější případy neplnění podmínek uloženého předběžného opatření mohly být postihovány jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Poukázal na to, že z hlediska zajištění ochrany poškozeného a nakonec i celé společnosti je zadržení obviněného a následné vzetí do vazby podstatně rychlejší a účinnější než provádění prověřování spáchání trestného činu

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí tedy zabýval otázkou, zda se předběžným opatřením soudu, jehož porušením lze spáchat přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 2 tr. zákoníku, rozumí jen předběžné opatření podle § 400 až § 414 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, anebo i předběžné opatření uložené podle § 88b a násl. tr. ř. 

Ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud dospěl k závěru, že předběžné opatření uložené podle trestního řádu takovým opatřením soudu není, neboť pro případ neplnění jeho podmínek předvídá právní důsledky již tento samotný procesní předpis.

Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil v části, v níž byl uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Jelikož zrušil, byť jen zčásti výrok o vině, zrušil zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve zrušené části výroku o vině svůj podklad. 

Celé rozhodnutí Nejvyššího soudu naleznete zde.

Diskuze (0) Vstoupit do diskuze

Vložit příspěvek