9. 12. 2022

Vyhodnocení procesu spuštění elektronického monitorovacího systému

Odborný článek

V září roku 2018 byl v ČR zaveden elektronický monitorovací systém (dále jen “EMS”). Tento systém slouží jako prostředek elektronické formy kontroly dodržování trestu domácího vězení, nahrazení vazby dohledem či jiným opatřením nebo kontroly povinnosti osob zdržovat se v určitém čase v obydlí při podmíněném propuštění.

Škála trestných činů, pro které jsou nejčastěji stíhány osoby zařazované do elektronického monitorovacího systému, je velice pestrá. Obecněji lze uvést, že v případech využití elektronického monitoringu při náhradě vazby či výkonu alternativního trestu se jedná zpravidla o: 

  • četné majetkové delikty, zejména krádeže; 
  • trestné činy v dopravě (včetně řízení pod vlivem návykové látky) 
  • či méně závažnou kriminalitu spojenou s drogami. 

Je‑li EM využíván při výkonu trestu odnětí svobody či dokonce po jeho absolvování, bývají sledováni spíše pachatelé závažnějších trestných činů násilné či sexuální povahy.
Také bývají monitorováni pachatelé trestných činů souvisejících s obchodem s lidmi a trestných činů podvodů. 

Existují též kategorie trestných činů či pachatelů, jež jsou v určité zemi z aplikace EM vyloučeny. Např.: 

  • sexuální delikventi, 
  • vyhošťovaní cizinci,
  • případy domácího násilí,
  • nebo trestné činy nedosahující či naopak převyšující určitou výši trestní sazby.

K aplikaci sledovacího náramku se zpravidla vyžaduje výslovný souhlas dotčené osoby. Pokud se bude monitorovaná osoba zdržovat v bydlišti, tak obvykle včetně souhlasu s umístěním a provozem monitorovacího zařízení od ostatních členů téže domácnosti.

VÝHODY A NEVÝHODY 

Jedním z klíčových argumentů pro zavedení trestu domácího vězení zajištěného prostředky elektronického monitoringu jsou úvody uvedené viz níže. Stejně tak naleznete i nevýhody:

VÝHODY EMSNEVÝHODY EMS 
Méně nákladný než trest odnětí svobody EMS není vhodný pro pachatele všech druhů trestných činů
Odsouzení mohou pracovat, tedy i platit daně a splácet škodu obětem trestné činnosti Trest může být v důsledku jeho menšího zásahu do svobody odsouzeného delší, než by byl trest odnětí svobody
Odsouzení neztrácí kontakt se světem, resocializace je proto mnohem snadnější než po výkonu trestu odnětí svobody Soukromí odsouzeného je značně kompromitováno, v kontextu výkonu trestu odnětí svobody ve vězení je však zásah výrazně menší
Rodinné, sociální a jiné vazby jsou narušeny pouze minimálně Omezením pohybu neznamená zamezení páchání další trestné činnosti 
Trest je vykonán v příjemnějším a bezpečnějším prostředí Možná nefunkčnost monitorovacího systému, možná poruchovost náramků, možnost náramek úmyslně zničit 

Po uvedení systému do provozu projevilo Ministerstvo spravedlnosti zájem o zhodnocení výsledků fungování EMS a též o evaluaci procesu jeho zavedení a spuštění. Výzkumnou činnost provedl Institut pro kriminologii a sociální prevenci ve spolupráci s Probační a mediační službou, přičemž cílem výzkumu bylo zmapovat proces přípravy a počátky zavedení EMS do praxe. Součástí bylo také zjištění názorů expertů činných při přípravě a implementaci EMS. Jako výzkumné metody byly zvoleny zejména analýzy dokumentů, metody popisné statistiky, analýzy mediálních zpráv a expertního šetření. 

Celou analýzu vyhodnocení naleznete na stránkách IKSP ZDE.

Níže pár zajímavých dat z analýzy:

Tabulka uvádí nejčastější trestné činy spáchané osobami, u nichž byl EMS uplatněn. Stalo se tak celkem v 710 případech, nejčastěji u pachatelů trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Monitorování EMS se však dotklo i pachatelů násilných trestných činů, konkrétně například pachatelů trestného činu loupeže, ublížení na zdraví nebo týrání osoby žijící ve společném obydlí. 

Systém EMS byl nejčastěji využitý ke kontrole dodržování trestu domácího vězení (74% případů). Zhruba ve čtvrtině případů posloužil EMS jako náhrada vazby, kdy kdy sloužil jako prostředek dohledu. EMS byl také využit ke kontrole dodržování přítomnosti osob v jejich obydlí, pokud to bylo podmínkou jejich podmínečného propuštění. 

Z grafu je patrná četnost zahájení a ukončení elektronického monitoringu v jednotlivých měsících v období od září 2018 do září 2020. Za předmětné období byl EMS uplatněn v celkem 501 případech. Průměrná délka elektronického monitoringu činila 205 dní. 

Co se lze dočíst v analýze IKSP: 

První část evaluace mapuje okolnosti zavedení EMS. Samotnému provozu EMS předcházelo relativně dlouhé období příprav, kdy byly Probační a mediační službou ověřeny používané technologie z hlediska jejich vhodnosti a funkčnosti. Na zavedení EMS bylo potřeba reagovat i úpravou interních aktů řízení. Probační a mediační služba společně s Ministerstvem spravedlnosti připravily mnohé informační materiály pro veřejnost i odborníky, vyhotovily celou řadu podpůrných materiálů, metodik, stanovisek a manuálů pro pracovníky. Následně byly tyto materiály promítnuty do systému vzdělávání Probační a mediační služby. V této souvislosti bylo nezbytné též upravit i příslušnou směrnici Probační a mediační služby, která stanovuje tematické členění obsahu jednotlivých vzdělávacích modulů.

Proces přípravy na zavedení systému EMS tak lze zhodnotit jako velmi obsáhlý a relativně zdlouhavý, avšak zcela nezbytný, jelikož bez provedení všech uvedených kroků by EMS nebylo možné zavést. 

Druhá část evaluace se věnuje analýze mediálních zpráv o vybraných tematických oblastech. Média jsou v kontextu trestně politických témat hlavní informační platformou laické veřejnosti, proto se jevilo jako vhodné posoudit jejich zájem o EMS. Z provedené analýzy je patrné, že témata jako etická otázka využití EMS zůstala zcela bez povšimnutí, jiná témata nebyla pokryta dostatečně. Naopak velkou pozornost médií získala problematika rozsahu využití EMS.

Třetí část evaluace je nazvána “Zkušenosti expertů zapojených do přípravy EMS v ČR”. Tato část obsahuje zkušenosti expertů, popisuje problémy s uvedením systému do provozu a nabízí jakési ohlédnutí za celým procesem implementace EMS. 

Součástí evaluace je také srovnání s jinými státy, zejména se Slovenskou republikou. Zahrnuty jsou také historické souvislosti, vývoj legislativního rámce a úvahy de lege ferenda. Mnohá data jsou zpracována graficky. 

Navazující výzkumný úkol v gesci Institutu pro kriminologii a sociální prevenci bude cílit na vyhodnocení dalších důležitých otázek související s EMS, jako je například aplikační praxe EMS, jak funguje spolupráce mezi zainteresovanými subjekty nebo nakolik jsou očekávání v souvislosti s rutinním chodem EM naplňována. 

Článek byl zpracován na základě IKSP analýza

Diskuze (6) Vstoupit do diskuze

Vložit příspěvek

  1. Ndtezw napsal:

    order levofloxacin 500mg pills levofloxacin cheap

  2. Pqrcqe napsal:

    buy dutasteride sale buy zofran 8mg online zofran 8mg canada

  3. Ybakli napsal:

    aldactone 100mg over the counter buy finasteride generic order fluconazole pill

  4. Vfreiz napsal:

    ampicillin 500mg pills order erythromycin online cheap erythromycin 250mg cost

  5. Axxaxr napsal:

    order fildena 50mg generic methocarbamol price buy methocarbamol 500mg generic

  6. Baxrqg napsal:

    order lamictal 200mg generic oral mebendazole tretinoin for sale