Poté, co policie trestní oznámení odložila, obracel se muž také na státní zastupitelství. Žalobci nepochybovali o tom, že se muž skutečně stal obětí sexuálních útoků. Konstatovali však, že trestní právo nemá prostředky, jak útoky nyní potrestat.

V ústavní stížnosti se muž dovolával práva na účinné vyšetřování. Orgány činné v trestním řízení se prý oznámením nezabývaly dostatečně komplexně, jejich přístup nesl rysy amatérismu nebo zaujatosti. „ÚS nesdílí názor stěžovatele, že by prověřování bylo vedeno neúplně, respektive že by docházelo k úmyslné dezinterpretaci prováděných důkazů,“ reagovali ústavní soudci.

Soud není podle usnesení oprávněn hodnotit morální aspekty Dukova jednání poté, co se dozvěděl o „sexuálně závadovém jednání“ jednoho z kněží. „Rozhodné je, že v rovině právní není možno D. D. za tento konkrétní skutek trestně stíhat,“ stojí v usnesení.

Pisatel ústavní stížnosti se podle svých slov stával obětí sexuálních ataků v letech 1991 až 1994, kdy mu bylo 16 až 19 let. Přišel do Prahy studovat, bydlel v kostelnickém bytě při jednom z pražských chrámů, kde vykonávali duchovní správu dominikáni. Zneužívání se na něm prý dopouštěl jednak jeho zpovědník, jednak další kněz, který mu prý také vyhrožoval, že pokud něco oznámí, bude „vyhozen“ a nebude moci hrát na varhany.

Nakonec se mladík za podpory jednoho ze svých učitelů rozhodl promluvit a vyhledal tehdejšího provinciála řádu Dominika Duku. Oznámil mu zneužívání jedním knězem, protože druhý v mezičase odešel na Slovensko. Duka tehdy obě strany konfrontoval a údajně uvedl, že jde o tvrzení proti tvrzení. Mladíkovi prý řekl, že se může obrátit na policii a na světícího biskupa, ale že by měl přivést alespoň dva svědky, aby jeho tvrzení nabylo věrohodnosti. Zneužívání pak podle tvrzení oběti ustalo. Že se případem zabýval a že šlo o patovou situaci, potvrdil zpětně i Duka.

Ze záznamů poskytnutých Českou dominikánskou provincií vyplynulo, že proti jednomu z kněží později na Slovensku připravovali kanonický proces pro podezření ze zneužívání dětí, nicméně kněz před jeho zahájením zemřel. Proti druhému z kněží byla shromážděna svědectví o tom, že se dopouštěl – obvykle v podnapilém stavu – zneužívání, respektive obtěžování dětí a mladých dospělých. V roce 2005 byl suspendován.

Muž v ústavní stížnosti také napsal, že podle informací, které má k dispozici, věděl Duka i o dalších kněžích, dopouštějících se zneužívání. Prý proti tomu nic nedělal, dokonce aktivně bránil vyšetření. „Takové závažné obvinění, které stěžovatel nyní vznáší, by však stěžovatel musel uplatnit v samostatném podání orgánům činným v trestním řízení, jež by pak muselo být řádně prověřeno s ohledem na vázanost těchto orgánů zásadami oficiality a legality,“ uvedl ÚS.

Štítky: ústavní soud