NS využívá nové možnosti hned od prvního dne, uvedl Tomíček. Do úterka museli soudci nařizovat veřejná jednání vždy, když chtěli rozsudkem zrušit rozhodnutí některého nižšího soudu, kterým byl porušen zákon v neprospěch obviněného, stejně jako v případě, kdy nařizovali doplnění neúplného výroku. Veřejné jednání bylo nutné svolat také v situacích, kdy soud konstatoval porušení zákona ve prospěch obviněného.

Soudci NS sami iniciovali změnu trestního řádu letos na jaře v reakci na hrozící zahlcení stížnostmi pro porušení zákona. Prostřednictvím stížností reagovala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) na případy mnoha obviněných, původně automaticky trestaných přísnější sazbou za bagatelní krádeže v době pandemie. Judikatura se postupně změnila a přísnější tresty nově dostávají jen odsouzení, u nichž se prokáže věcná souvislost krádeže s pandemií koronaviru – například když zneužijí mimořádné okolnosti nebo ukradnou třeba léky či respirátory.

Protože podstatná část dříve odsouzených už ztratila možnost podat ve lhůtě dovolání k NS, stala se ministerská stížnost pro porušení zákona jediným procesním řešením, jak původní rozsudky s vyšší trestní sazbou zvrátit. Benešová dosud podala 80 takových stížností, dalších 143 případů má ministerstvo rozpracovaných, informoval Tomíček.

Do úterka se soudcům trestního kolegia podařilo rozhodnout o 43 stížnostech. „Ve všech případech, ve kterých je možné už nyní informovat o výsledku řízení, konstatovaly senáty trestního kolegia NS porušení zákona v neprospěch obviněných. Až na výjimky proto rozsudky nižších soudů, nebo jejich části, zrušily a přikázaly nižším soudům věc znovu v potřebném rozsahu projednat a vydat nové rozhodnutí v souladu s právním názorem NS,“uvedl Tomíček.

(čtk)

Štítky: novela trestního řádu