2. Těmito orgány jsou soud, státní zástupce a policejní orgán. Jejich činnost spočívá v provádění jednotlivých úkonů trestního řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni.

Obviněný má právo podat stížnost k orgánu, který rozhodnutí vydal, a to ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení. Rozhodovat o ní bude státní zástupce. Obviněný může stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání podat i bez odůvodnění. Pro obviněného je však výhodnější ji odůvodnit, neboť tím může zvýšit pravděpodobnost úspěchu své stížnosti.

K zahájení trestního stíhání dojde, pokud prověřované skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že ho spáchala konkrétní osoba. Důkazy, které vedly k zahájení trestního stíhání, však nemusí nutně stačit na podání obžaloby nebo na vydání odsuzujícího rozsudku. Zpravidla proto musí být po zahájení trestního stíhání opatřeny další důkazy. 

Policejní orgán může určitou osobu zadržet pouze za splnění zákonem stanovených podmínek. Zadržet může osobu obviněného, případně v naléhavých případech podezřelého ze spáchání trestného činu, je-li dán některý z důvodů vazby. Zároveň může kdokoli zadržet osobu, která byla přistižena při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů.

Policejní orgán má povinnost na žádost zadržené osoby vyrozumět osobu jí blízkou. Pokud si osoba omezovaná na osobní svobodě určí k vyrozumění jinou, než osobu blízkou, je policejní orgán rovněž povinen tuto osobu vyrozumět. Možnost vyrozumění je právem omezované osoby, nikoli její povinností.

Jestliže osvědčí, že nemá dostatek finančních prostředků, aby si hradil náklady obhajoby sám, může mu být přiznán nárok na obhajobu bezplatnou, či za sníženou odměnu. V takovém případě hradí náklady obhajoby zcela, nebo zčásti stát. 

Vzít do vazby je možné pouze obviněného, tedy osobu, proti které bylo zahájeno trestní stíhání. O vazbě rozhoduje soud. Pro její uložení je nezbytné, aby byl dán jeden ze tří zákonných důvodů pro vzetí do vazby. Obviněný tak může být vzat do vazby jen tehdy, jestliže existuje důvodná obava, že:
uprchne nebo se bude skrývat (útěková vazba),
bude působit na svědky či spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování důležitých skutečností (koluzní vazba),
bude opakovat trestnou činnost, případně určitý trestný čin dokoná či vykoná (předstižná vazba).

Podle trestního řádu není obviněný povinen k věci vypovídat. Přesto je však povinen se k výslechu dostavit. Vyšetřující policista nejdříve ověří totožnost, poté obviněného poučí o jeho právech a povinnostech a pak se jej zeptá, jestli chce k věci vypovídat. I v případě, že se obviněný rozhodne vypovídat, má právo kdykoliv během výslechu odmítnout pokračovat ve výpovědi, případně nemusí odpovídat na otázky, ale učinit pouze monologickou výpověď.

Ano, takovou prohlídku lze vykonat, a to v případě, že existuje důvodné podezření, že se v těchto prostorách nachází určitá věc nebo osoba, která je pro trestní řízení důležitá. Typicky se takovým způsobem zajišťují důkazy o trestné činnosti.

Proti trestnímu příkazu může obviněný podat odpor, a to ve lhůtě 8 dnů od jeho doručení. V takovém případě se trestní příkaz ruší a soudce má povinnost se věcí dále zabývat. V dalším řízení není soud vázán druhem ani výměrou trestu, kterou stanovil v trestním příkazu, což znamená, že soud může následně uložit i vyšší trest.

Prohlídce těla je povinen se podrobit každý, je-li nezbytně třeba zjistit, zda jsou na jeho těle stopy nebo následky trestného činu. Není-li prohlídka těla prováděna lékařem, může ji provést jen osoba téhož pohlaví.

Ano, každý kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svůj mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá. V takovém případě přibere orgán činný v trestním řízení tlumočníka. 

Obviněný má zároveň nárok na písemný překlad důležitých písemností do jeho mateřského jazyka. Jde zejména o nejdůležitější rozhodnutí, jako jsou např. o usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě či obžaloba.

Jako obviněný máte právo nahlížet do spisu a činit si z něj výpisy či si pořídit na své náklady kopii spisu nebo jeho části. Toto však platí bezvýhradně až v řízení před soudem. 

V přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán nahlédnutí do spisu ze závažných důvodů odepřít.

Pokud je nahlížení do spisu odepřeno, má dotčená osoba právo žádat dozorujícího státního zástupce o přezkoumání závažnosti důvodu. odepření.

U podmíněného zastavení trestního stíhání běží zkušební doba, ve které se obviněná osoba musí chovat řádně. Během zkušební doby je ve výpisu z rejstříku trestů záznam uveden. Pokud po uplynutí zkušební doby soud rozhodne o osvědčení, záznam ve výpisu z rejstříku trestů již taková osoba mít nebude.

Odvolací soud nemůže pouze na základě odvolání obžalovaného rozhodnout v jeho neprospěch. Podal-li však odvolání zároveň státní zástupce, může dojít k tomu, že odvolací soud rozhodne v neprospěch obžalovaného. V takové situaci však podání či nepodání odvolání obžalovaného rozhodnutí soudu nijak neovlivní.

Odvolání v trestním řízení je možné podat pouze proti rozsudku soudu I. stupně. Poučení o této možnosti má soud povinnost uvést na konci každého rozsudku. Za podání odvolání se v trestním řízení neplatí žádný poplatek. 

Trestní řád umožňuje odklad výkonu trestu, jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil život nebo zdraví odsouzeného. Pokud byl uložen trest nepřevyšující jeden rok, může být výkon trestu odložen z jiných důležitých důvodů až na dobu tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.

Obviněný má právo podat mimořádný opravný prostředek, a to dovolání. Lhůta pro podání dovolání je dva měsíce od doručení rozhodnutí, proti kterému se dovolání podává. Při podávání dovolání je však potřeba mít na paměti to, že množství dovolacích důvodů je výrazně užší a je tedy nižší pravděpodobnost, že mu bude vyhověno, než u odvolání, které směřuje proti ještě nepravomocnému rozhodnutí.

Jako poškozený se můžete proti rozsudku odvolat pouze do výroku o náhradě škody. Poškozený tedy své odvolání nemůže směřovat do výroků, kterým bylo rozhodnuto o vině obžalovaného a o uložení trestu. Poškozený má ale možnost podat podnět státnímu zástupci, aby podal odvolání v neprospěch obžalovaného.

Proti takovému usnesení může poškozený podat stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost je třeba podat u toho orgánu, který ve věci rozhodl, a to do tří dnů ode dne, kdy bylo poškozenému usnesení o odložení věci doručeno. 

Je taktéž možné obrátit se na dozorujícího státního zástupce s podnětem, k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti při prošetřování oznámení policejním orgánem. 

Policejní orgán je povinen na základě podaného trestního oznámení prověřit, zda došlo ke spáchání trestného činu. Podané oznámení již není možné vzít zpět a policejní orgán se jím musí zabývat. V určitých případech je však podmínkou pro zahájení trestního stíhání vyslovení souhlasu poškozené osoby.

Svědkem je osoba, která není obviněnou osobou a v trestním řízení vypovídá o některých důležitých skutečnostech pro trestní řízení, jež sama vnímala, tj. viděla, slyšela apod. Výpověď svědka patří mezi nejvýznamnější důkazní prostředky v trestním řízení, jelikož velmi často vede k náležitému objasnění věci.  

Svědek má povinnost svědčit. To znamená, že se musí na předvolání dostavit k orgánu činnému v trestním řízení a vypovídat o tom, co je mu známo o trestné činnosti. Existují však určité okolnosti, za kterých má svědek možnost výpověď odepřít. Právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Svědek je dále oprávněn odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému anebo jiným osobám, ke kterým je v rodinném nebo obdobném poměru a jejichž újmu by mohl právem pociťovat jako vlastní újmu. Je však nezbytné, aby se svědek k výslechu alespoň fyzicky dostavil. V opačném případě mu hrozí uložení pořádkové pokuty a může být také předveden.