7. 12. 2022

Soudcům se v roce 2020 podařilo vyřídit více spisů, než kolik jich v daném roce soud nově zaevidoval

Nejvyšší soud zaznamenal v roce 2020, pravděpodobně i v důsledku koronavirové krize, snížený nápad nových věcí. Soudcům se podařilo téměř ve všech agendách vyřídit více spisů, než kolik jich v daném roce soud nově zaevidoval.

Zatímco se například v agendě civilních dovolání z roku 2019 do roku 2020 přesouvalo 1 970 nevyřízených věcí, nyní to bylo na přelomu roku jen 1 663 věcí, tedy přibližně o 16 % méně. Je pochopitelné, že tyto počty nelze snížit až k nule, neboť soudní agenda je „živý organismus“, denně se na podatelně soudu objevují nové spisy, stovky z nich přicházely na Nejvyšší soud i tentokrát až před koncem kalendářního roku. Aktuální výsledek je pozitivní například v porovnání s nelichotivým stavem před jedenácti lety, kdy se takto z roku 2009 do roku 2010 přesouval rekordní počet 5 595 neskončených civilních dovolání, o rok později to bylo 5 066 věcí. 

Celkem 71 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2020 celkem 7 001 věcí (trestní kolegium 1 667, občanskoprávní a obchodní kolegium 5 334), podatelna přitom nově evidovala 6 613 věcí (1 620 věcí trestní kolegium, 4 993 občanskoprávní a obchodní kolegium). Pro srovnání, v roce 2019 byl celkový nápad věcí 7 380 (2 012 trestní kolegium, 5 368 občanskoprávní a obchodní kolegium), soudci jich vyřídili 7 872 (2 022 trestní kolegium, 5 850 občanskoprávní a obchodní kolegium). Historicky nejvíce podání evidoval Nejvyšší soud v roce 2016, kdy to bylo 9 153 věcí. V mezidobí však, právě v reakci na zahlcení Nejvyššího soudu, především jeho občanskoprávního a obchodního kolegia, byl přijat zákon č. 296/2017 Sb., který s účinností od 30. 9. 2017 jednak omezil ve vybraných případech možnosti dovolání v civilních věcech, vítaným posunem z hlediska Nejvyššího soudu bylo také zrušení zákonného osvobození od soudního poplatku ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. I zákonodárci tehdy usoudili, že absence soudního poplatku dříve vedla v těchto řízeních účastníky k „lehkovážnému podávání dovolání“, což Nejvyšší soud extrémně zatížilo. 

Na nižším počtu nově přijímaných podání podatelnou Nejvyššího soudu se loni zcela jistě projevila koronavirová krize, která na soudech nižších stupňů v mnoha případech zpomalila soudní řízení. Mnohá řízení proto ještě neskončila pravomocnými rozsudky, přestože by se tak za běžných okolností už stalo. „Předpokládáme, že až krize odezní a soudy prvního a druhého stupně budou moci znovu naplno pracovat, opět počet dovolání k Nejvyššímu soudu naroste. Odhaduji ten nárůst řádově ve stovkách řízení, hlavně u civilních dovolání“, konstatuje předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D. 

Pokud se zaměříme na dlouhodobější trendy, pak se v průběhu let výrazně nemění počty vyřizovaných (podaných) trestních dovolání, daleko větší rozptyl představují počty podaných dovolání na civilní kolegium. U stížností pro porušení zákona, které je oprávněn v trestních věcech podat ministr spravedlnosti, se ve statistikách výrazně odráží přístup každého aktuálně úřadujícího ministra k této formě mimořádného opravného prostředku. Zatímco v roce 2019 zaevidoval Nejvyšší soud 104 stížnosti pro porušení zákona podané ministryní Marií Benešovou a jejím předchůdcem Janem Kněžínkem, v roce 2020 to bylo 49 stížností podaných Marií Benešovou. 

Ať už kolísá nápad věcí na Nejvyšší soud jakkoli, v posledních deseti letech to má jen minimální vliv na změny průměrných délek dovolacího řízení. Dovolání v trestních věcech zdejší senáty vyřizují průměrně za 45 dnů, u civilních dovolání, tedy v případě poněkud více zatíženého občanskoprávního a obchodního kolegia, je průměrná doba pro vyřízení asi 190 dnů. Je třeba si však uvědomit, že tato průměrná délka řízení je počítána z velkého rozptylu délek řízení v jednotlivých konkrétních věcech. U obou kolegií se vyskytují věci, které jsou schopny senáty rozhodnout v horizontu několika málo týdnů, na civilním kolegiu Nejvyššího soudu se bohužel nachází i několik málo věcí, které čekají na rozhodnutí až dva roky (aktuálně jich bylo k 31. 12. 2020 celkem 8). 

Byť k tomu vedou objektivní příčiny, např. se čeká na zodpovězení předběžné otázky v dané věci soudci Soudního dvora EU, Nejvyšší soud neustále pracuje na tom, aby tzv. „dvouletky“ nefigurovaly v jeho statistikách, resp. statistikách občanskoprávního a obchodního kolegia, vůbec. Ostatně další snižování průměrné délky řízení je i jednou z priorit současného předsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Angyalossyho, Ph.D. Hovořil o tom už v prvních dnech po svém nástupu do funkce v květnu loňského roku. 

Statistiky k dohledání zde: https://nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/Edit/ONejvyssimsoudu~Statistiky?Open&area=O%20Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADm%20soudu&grp=Statistiky&lng=

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností
11. ledna 2021

Diskuze (5) Vstoupit do diskuze

Vložit příspěvek

  1. Qalhwb napsal:

    cost levaquin 250mg buy levofloxacin 250mg for sale

  2. Pcilni napsal:

    avodart medication brand tamsulosin cheap ondansetron 8mg

  3. Hhjcht napsal:

    purchase aldactone pill oral finasteride order diflucan online

  4. Levddf napsal:

    ampicillin 250mg oral sulfamethoxazole for sale order erythromycin online cheap

  5. Rpjhdc napsal:

    buy generic sildenafil 100mg buy estrace generic order estrace online cheap