2. 10. 2022

ÚS: Náhrada nemajetkové újmy u zvlášť zranitelné oběti znásilnění

zdroj: https://bohnice.cz/

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti nezletilé stěžovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Praze a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Výrokem Vrchního soudu byla stěžovatelka odkázána se zbytkem nároku na uplatnění nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních, čímž bylo porušeno základní právo stěžovatelky na nedotknutelnost osoby a soukromí dle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 

Stěžovatelka je osobou s poruchou autistického spektra – Aspergerovým syndromem a již od dětství se neztotožňuje s mužským pohlavím a považuje se za ženu. V roce 2018 byla ve svých 12 letech proti své vůli umístěna do Psychiatrické nemocnice Bohnice, a to na základě soudního rozhodnutí, jelikož její matka odmítla dát k hospitalizaci souhlas. Stěžovatelka byla umístěna na chlapecké oddělení, kde byla po dobu dvou měsíců opakovaně znásilněna jedním z hospitalizovaných chlapců. Při znásilnění pachatel používal pohrůžky násilím, byl agresivní a zneužíval situace, kdy stěžovatelka v důsledku své poruchy autistického spektra zjevně nebyla schopna chápat význam chování pachatele, reagovat na něj a bránit se mu. 

V trestním řízení uložil Krajský soud obviněnému trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let. Stěžovatelka současně požadovala uhrazení nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč. S tímto nárokem však byla odkázána na občanskoprávní řízení.  

Proti tomuto rozsudku se stěžovatelka odvolala k Vrchnímu soudu, který rozsudek Krajského soudu zrušil a mimo jiné stěžovatelce přiznal náhradu ve výši 75 000 Kč s tím, že se zbytkem nároku ve výši 425 000 Kč se má obrátit na občanskoprávní soudy. Vrchní soud také doplnil dokazování o výslech matky stěžovatelky a ustanovil stěžovatelce na návrh sociální pracovnice zmocněnkyni pro účely hlavního řízení. 

Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení rozhodnutí obecných soudů a vrácení věci k novému projednání. Argumentovala přitom zejména neadekvátně nízkou náhradou nemajetkové újmy, která je vzhledem k závažnosti zásahu do lidské důstojnosti dítěte nedostačující. Stěžovatelka dále vytkla Krajskému soudu, že bagatelizoval vzniklou újmu s ohledem na její autismus. Zlehčování shledala zejména v argumentaci spočívající v neschopnosti stěžovatelky dostatečně se orientovat v sociálních vztazích a dostatečně rozpoznat protiprávní jednání obviněného. Stěžovatelka také zdůraznila, že orgány činné v trestním řízení nedbaly ochrany jejích práv jakožto zvlášť zranitelné oběti, což se projevilo například tím, že ji nebyl ustanoven zmocněnec již v přípravném řízení, ačkoli matka stěžovatelky zjevně nebyla schopna hájit zájmy stěžovatelky. 

Ústavní soud ve svých závěrech konstatoval, že částka 75 000 Kč je nepřiměřeně nízká co by náhrada nemajetkové újmy, tím spíš v případě tak závažného zásahu do osobní svobod, jako je opakované znásilnění. Ústavní soud také poukázal na jiná rozhodnutí Nejvyššího soudu v obdobných případech, kde přiznaná újma byla až pětinásobně vyšší než v případě stěžovatelky.. Specifikum posuzované stížnosti Ústavní soud shledal také v autismu stěžovatelky, pro který by na ni mělo být nahlíženo jako na zvlášť zranitelnou oběť trestné činnosti. Toto její znevýhodnění tak nesmí být využito jako prostředek pro zlehčení trestné činnosti v důsledku neschopnosti jejího plného vnímání situace. Ústavní soud dále vyjádřil pochybení postupu soudů, když stěžovatelce neustanovily zmocněnce již v přípravném řízení.  

Ústavní soud proto vyhověl ústavní stížnosti v části směřující proti výroku rozsudku Vrchního soudu, kterým byla stěžovatelka odkázána se zbytkem nároku na občanskoprávní řízení a v tomto rozsahu jej zrušil. Ve zbytku stížnost odmítl návrh jako nepřípustný. 

Celé rozhodnutí Ústavního soudu naleznete zde.

_____

TRESTNÝ ČIN: 

 § 185

Znásilnění

(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo
kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,
b) na dítěti, nebo
c) se zbraní.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

(5) Příprava je trestná.

Diskuze (0) Vstoupit do diskuze

Vložit příspěvek