2. 10. 2022

Máchová odmítla obžalobu z vynášení informací, podle ní stojí na spekulacích

Praha 27. dubna (ČTK) – Státní zástupkyně Dagmar Máchová dnes u Okresního soudu Praha-východ odmítla obžalobu, která tvrdí, že soukromému detektivovi Igoru Gáboríkovi předávala neveřejné dokumenty nebo informace z trestních řízení. Podle ní je postavena na dedukcích a spekulacích. V takzvané kauze Bereta čelí obžalobě vedle Máchové a Gáboríka ještě policista Radek Holub, celník Pavel Šíma a bývalý policista Vladimír Zmrhal. Soud se kauzou začal zabývat v pondělí, kdy vyslechl Šímu a Holuba, dnes vypovídala Máchová a neveřejně Zmrhal. Začal i výslech Gáboríka, soud ho dokončí ve středu. I jeho výslech je bez účasti veřejnosti.

„Já samozřejmě s obžalobou nesouhlasím, domnívám se, že není postavena na důkazech, ale na dedukcích a spekulacích,“ řekla soudu Máchová. Obžaloba podle ní nemůže stát ani na odposleších, protože obsahuje jen jejich torza, jednotlivé věty jsou v nich podle ní vytrženy z kontextu. Uvedla, že s Gáboríkem se přátelila, znala ho jako bývalého policistu, pracovníka pro společnost Philip Morris, s policií podle ní i spolupracoval. Gáborík se ke své výpovědi po jednání vyjádřit nechtěl.

Obžaloba tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali soukromému detektivovi Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace z trestních řízení. Gáborík a v jednom případě i Zmrhal je podle obžaloby předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství. V některých případech za to podle obžaloby od klientů společnost inkasovala peníze. Obžalovaní už v pondělí uvedli, že s obžalobou nesouhlasí.

Gáborík podle obžaloby například požádal Máchovou, aby mu zjistila informace z trestní věci týkající se společnosti Knauf. Informace chtěl podle spisu poskytnout statutárnímu zástupci společnosti Radku Bedrnovi. Žalobci tvrdí, že Máchová následně z dozorového spisu získala informace o provedených procesních úkonech v trestním řízení a dokumenty o zahájení úkonů trestního řízení a doplnění záznamu o zahájení úkonů.

Neveřejné dokumenty údajně Gáboríkovi předala, Gáborík pak informace podle obžaloby poskytl Bedrnovi. Máchová podle obžaloby vývoj věci v systémech pražského městského státního zastupitelství dále sledovala. Za zjištěné informace Máchová podle obžaloby převzala peníze „v nezjištěné výši a na nezjištěném místě“.

Máchová tvrzení obžaloby odmítla. Uvedla, že na státním zastupitelství byla zástupkyní vedoucí odboru ekonomické kriminality a musela znát případy, kterými se odbor zabýval. Upozornila, že do spisů nepřistupovala neoprávněně, pro tyto postupy oprávnění měla.

„Trestného činu bych se dopustila, když bych informace předala neoprávněným osobám,“ uvedla Máchová. Řekla, že Gáboríkovi zmíněné informace neposkytla a ani to z žádných důkazů nevyplývá. Máchová dodala, že si nepamatuje, proč do spisů nahlížela, mohlo to však být z pracovních důvodů, nebo i proto, že ji zajímaly.

S bývalým policistou Gáboríkem se podle svých slov bavila tak, jak se spolu běžně baví lidé ze stejných profesí. Uvedla také, že nevěděla, že má Gáborík společnost, která se zabývá detektivními službami.

Žalobkyně Máchovou viní i z toho, že v dalších případech Gáboríka informovala o úkonech trestního řízení, například o tom, že v nich bude vyžadována právní pomoc nebo že bude k řízení přibrán znalec. Máchová v tomto případě nepopírá, že by se s Gáboríkem o případech bavila, odmítla však, že by šlo o informace ze spisů nebo že by na jeho pokyn spisy lustrovala. Podle ní také nešlo o informace, které by mohly zmařit trestní řízení. Uznala však, že se s Gáboríkem o případech bavit neměla. „Ale že by to byl nějaký náš byznys, jak je tu podsouváno, tak to určitě není,“ doplnila.

Máchová poukázala i na to, že od roku 2013 do roku 2016 na státním zastupitelství prováděla více než 600 lustrací různých spisů, žalobkyně podle ní vybrala jen některé a účelově je „napasovala“ na skutky, které jsou uvedeny v obžalobě.

Gáboríka, Šímu a Holuba policie obvinila v květnu 2016, Máchovou začali policisté stíhat o pět měsíců později. Zmrhal byl obviněn na konci roku 2018. Původně se kauzou zabýval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který policejní reforma v srpnu 2016 sloučila s protikorupční policií v Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v minulosti tvrdil, že impulzem pro narychlo provedenou policejní reorganizaci byla právě kauza Bereta. Kvůli reformě od policie odešel. Vznik NCOZ také vyvolal vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO. Po sloučení útvarů případ přešel pod Národní protidrogovou centrálu. O mimořádnosti případu svědčí i to, že ho dozoruje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Dnes ji u soudu zastupoval žalobce Zdeněk Matula.

Diskuze (0) Vstoupit do diskuze

Vložit příspěvek