Podrobná data připravuje Evropská komise v součinnosti s kontaktními osobami za jednotlivé soudní systémy. Dokument vzniká ve spolupráci s Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), Evropskou sítí rad pro justici (ENCJ), Sítí předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (NPSJC), Sdružením státních rad a nejvyšších správních soudů EU (ACA-Europe), Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž a Eurostatem.

Hodnotící zpráva sleduje rozličné ukazatele, jako je počet vyřízených věcí či délka řízení ale např. i míra důvěry veřejnosti v justici, výše soudních poplatků či legislativní vývoj v jednotlivých státech, pokud se jedná o justici.

Z nejpodstatnějších údajů týkajících se České republiky plynou následující dílčí závěry:

1) Česká republika zaujímá podle dat z roku 2020 v rámci členských států Evropské unie celkově sedmou příčku při srovnání délky řízení ve sporných civilních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů, která činí méně než 200 dnů.

2) Délka řízení na všech stupních soudní soustavy ve sporných civilních a obchodních věcech představuje nově zatím nejlepší výsledek za dobu sledování této statistiky Evropskou komisí, a to sice třetí nejlepší výsledek v Evropské unii, když se drží pod hodnotou 200 dnů. Tato situace představuje zlepšení a Česká republika si nadále drží relativně vysokou laťku.

3) Rychlost řízení se opět zlepšila i před správními soudy v prvním stupni, a to jak v porovnání s rokem 2018 tak i s rokem 2019.

4) Pokud se jedná o množství vyřízených věcí vůči věcem, které byly před českými soudy nově zahájeny, oproti předchozím obdobím došlo v roce 2020 k mírnému poklesu, a soudy tak vyřídily nepatrně méně věcí, než jim napadlo. Opačný a tedy pozitivní trend lze sledovat u krajských soudů rozhodujících ve správních věcech, kde byl počet vyřízených věcí vyšší než počet nových věcí.

5) České soudnictví i nadále představuje v unijním srovnání relativně nižší finanční zátěž v přepočtu na jednoho obyvatele. V případě České republiky se jedná konkrétně o 10. nejnižší finanční náklady v Evropské unii.

6) Oproti předchozímu roku došlo ke zlepšení vnímání nezávislosti českých soudů a soudců ze strany obecné veřejnosti, ale zejména ze strany obchodních společností. V rámci obou uvedených skupin se nadále jedná o okolo 55 % pozitivních hodnocení, přičemž 10 až 20 % dotázaných občanů a firem nemá na otázku nezávislosti soudnictví ustálený názor.

EU Justice Scoreboard 2022 poskytuje cenné informace, které jsou pro české soudnictví z větší části pozitivní, ukazuje však rovněž na dílčí nedostatky, a poskytuje tak příležitost k jejich zlepšení.

(zdroj: nsoud.cz)

Štítky: českájustice, EU Justice Scoreboard