Na tuto myšlenku navázala Česká republika ustanovením formálně první rekodifikační komise při Ministerstvu spravedlnosti, která zahájila svou činnost v roce 1994.

Od té doby došlo k mnoha obměnám, odvoláváním a ustanovováním nových rekodifikačních komisí. V průběhu let vzniklo několik návrhů koncepce rekodifikace, věcných záměrů či východisek nové právní úpravy.

V průběhu let též vznikaly různé verze paragrafového znění, navazující na věcné záměry. Ministerstvo se však uchýlilo pouze k tomu, že některé nové instituty formou novelizací do stávajícího trestního řádu vložila. Jednoduše řečeno, ministerstvo salámovou metodou „vytěžilo“ rekodifikační práce, aniž by byl nový trestní řád jako celek předložen.

Nyní se zdá, že se v posledních dvou letech přeci jen rekodifikační práce natolik zintenzivnily, že větší část paragrafového znění je již tzv. pracovní skupinou hotova, a dokonce menší část prošla i připomínkami tzv. velké rekodifikační komise.

Tímto bychom chtěli veřejnosti zpřístupnit dosud připravené texty týkající se nového trestního řádu. Doufáme, že tím poskytneme zájemcům možnost se k nim vyjádřit, např. v diskusích nebo odborných článcích.

REKODIFIKACE TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO – ZDE.

Komise pro nový trestní řád

V březnu roku 2014 zahájila činnost pracovní Komise pro nový trestní řád složená z odborníků na trestní právo procesní. Jejím předsedou byl jmenován prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., s nímž ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě spolupracuje. Komise je složena z odborníků z praxe, tj. soudců, státních zástupců, advokátů i zástupců ministerstva vnitra a Policie ČR, a současně i z odborníků z akademické sféry tak, aby v Komisi byly zastoupeny různé názory na trestní řízení a aby mohlo být na základě diskuse dosaženo co nejlepšího výsledku, kterým má být moderní a komplexní úprava trestního řízení.

Nová úprava trestního řízení je nezbytná, neboť stávající právní úprava pochází z počátku 60. let. Přestože byla mnohokrát novelizována, její současná podoba neodpovídá potřebám trestního procesu počátku 21. století.

První zásadní úpravy se trestní řád dočkal již brzy po roce 1989 v souvislosti se zásadními společenskými změnami, kdy byly odstraněny nejzávažnější nedostatky trestního řádu, které v nových podmínkách demokratického právního státu a tržního hospodářství nemohly obstát. Pod tlakem okamžitých požadavků praxe však nebylo možné přistoupit k rekodifikaci trestního práva procesního, a proto se přistupovalo k větším či menším novelám trestního řádu.

Dodnes však přetrvává značné množství problémů, jež brání efektivnímu průběhu trestního procesu. Těmito problémy jsou především komplikovanost a zdlouhavost trestního řízení. To spolu s vysokými nároky na formální aspekty dokazování způsobuje, že systém trestní justice není schopen zvládnout některé velmi závažné formy kriminality a potýká se i s kriminalitou běžnou.

Práce na novém trestním řádu budou vycházet z těchto základních tezí:

úprava trestního procesu bude zpracována s využitím schválených věcných záměrů z let 2004 a 2008 tak, aby vznikl moderní předpis trestního práva procesního, trestní řád bude základním právním předpisem trestního práva procesního upravujícím obecně trestní řízení, a to ve spojení se zvláštními zákony (zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim nebo zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních), nový trestní řád musí zajistit splnění všech závazků v trestně právní oblasti, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z právních předpisů Evropské unie a relevantních doporučení a stanovisek Rady Evropy.  Nový trestní řád bude vycházet ze zhodnocení účinnosti dosavadních základních předpisů v trestně-procesní oblasti, dále bude přihlédnuto k vývoji právní teorie a praxe zejména v evropských zemích s rozvinutým demokratickým systémem, budou reflektovány změny v ostatních právních oblastech a úprava bude zaměřena na vytvoření optimálního a efektivního systému orgánů působících v trestním řízení – soudu, státního zástupce a policejního orgánu.Nový trestní řád bude organicky navazovat na účinný trestní zákoník, se kterým tvoří koncepční jednotu. Zároveň bude vytvářet dostatečné předpoklady pro preventivní působení např. tím, že hlavní líčení se bude konat zásadně veřejně a bude prováděno tak, aby výchovně působilo nejen na obviněného, ale i na širokou veřejnost.

Štítky: rekodifikace, trestní řád