POKYN

policejního prezidenta

ze dne 28. května 2013,

o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení

Změna: 157/2013 
Změna: 47/2014 
Změna: 216/2014 
Změna: 116/2015 
Změna: 243/2015 
Změna: 189/2016 
Změna: 292/2016 
Změna: 85/2017 
Změna: 296/2017 
Změna: 45/2018 
Změna: 48/2019 
Změna: 129/2019 
Změna: 196/2020 

Stanovím: 

ČÁST PRVNÍ 

OBECNÁ USTANOVENÍ 

Čl. 1 

Výklad pojmů 

Pro účely tohoto pokynu se rozumí 

a) policejním orgánem 
útvar Policie České republiky (dále jen „policie”) nebo jeho nižší organizační článek, který plní úkoly v trestním řízení, případně jiný útvar policie nebo jeho nižší organizační článek, jehož příslušníci policie (dále jen „policista“) při výkonu služby plní jednotlivé nebo dílčí úkoly trestního řízení, 

b) šetřením 
zjišťování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřujících ke zjištění jeho pachatele, v rámci oprávnění daných policejnímu orgánu zákonem¹⁾; v rámci šetření nelze provádět žádné úkony podle trestního řádu, 

c) prověřováním 
prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin; počíná sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení²⁾ nebo provedením neodkladného a neopakovatelného úkonu³⁾, 

d) vyšetřováním 
postup od zahájení trestního stíhání⁴⁾, 

e) vedoucím pracovníkem 
vedoucí příslušník policejního orgánu, jeho zástupce nebo jimi pověřený příslušník policie (dále jen „policista”), 

f) písemností 
dokument podle právního předpisu⁵⁾, 

g) vnější službou 
služba pořádkové policie, služba dopravní policie a služba cizinecké policie, 

h) ekonomickým pracovištěm 
organizační článek policie, který odpovídá za plnění úkolů souvisejících s ekonomickým zabezpečením policejního orgánu, 

i) správou věci 
povinnost pečovat o zajištěnou a uloženou věc, v případě zajištění péče za úplatu rovněž povinnost této úhrady, 

j) podezřelými okolnostmi 
zejména takové okolnosti, kdy 

1. není vyloučeno, že se v době úmrtí mohla na místě nacházet a mít účast na smrti jiná osoba, 

2. je zřejmé, že před úmrtím nebo po něm, došlo k manipulaci se stopami a věcmi na místě, 

3. je pozůstalými poukazováno na vznik majetkové škody, odcizení věcí v souvislosti s úmrtím, neoprávněnou manipulaci s majetkem nebo pozůstalostí, 

4. pozůstalými nebo svědky jsou uváděny důvodné pochybnosti o příčině smrti nebo sebevraždy, 

5. lékař provádějící ohledání mrtvoly vysloví pochybnosti o příčině zjištěných poranění ve vztahu k možnému účastenství další osoby na vzniku zjištěných poranění, resp. upozorní na skutečnosti, které jsou v rozporu s běžným průběhem úmrtí, 

6. úmrtí nastalo v době léčebného procesu v souvislosti se vznikem újmy na zdraví zaviněné další osobou, 

7. jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující možnému úmyslnému, ale i nedbalostnímu zásahu další osoby v souvislosti se vznikem úmrtí v důsledku požáru, úrazu elektrickým proudem, výbuchu, otravy plynem, udušením zplodinami hoření apod., 

8. úmrtí nastalo v souvislosti s podezřením na zanedbání lékařské, ošetřovatelské, rodičovské, pěstounské péče apod., 

9. se jedná o úmrtí policisty nebo 

10. se bude jednat o mrtvoly v pokročilém stadiu rozkladu, mumifikované nebo neúplné tělo nebo nelze konstatovat jistý závěr příčiny úmrtí ohledávajícím lékařem, 

k) mimořádným opatřením 
dočasné opatření, 

1. které reaguje na aktuální bezpečnostní situaci, 

2. jímž jsou ukládány úkoly, které mají být plněny přednostně, 

3. jehož cílem je zpravidla koordinovat nebo metodicky usměrňovat postup 2 a více útvarů či organizačních článků policie v souvislosti s trestním řízením, 

l) kopií trestního spisu 
další výtisk trestního spisu vytvořený kopiemi, opisy, výpisy, stejnopisy, případně druhopisy písemností, které jsou založeny do trestního spisu, 

m) kybernetickou kriminalitou 
kriminalita, která je páchána v prostředí informačních a komunikačních technologií včetně počítačových sítí, kdy hlavním objektem útoku je samotná oblast informačních a komunikačních technologií a v nich obsažená data, 

n) ostatní kriminalitou páchanou v kyberprostoru 
kriminalita páchaná za výrazného využití informačních a komunikačních technologií, přičemž hlavním objektem útoku je zejména život, zdraví, majetek, svoboda, lidská důstojnost a mravnost, 

o) osobními poměry 
v případě podezřelého a obviněného, který je fyzickou osobou, jeho osobní, majetkové a rodinné poměry a u trestně odpovědné právnické osoby zejména její majetkové a další poměry, které jsou důležitým kritériem pro stanovení druhu trestu a jeho výměry. 

Čl. 2 

Základní ustanovení 

(1) Policisté, kterým bylo přiděleno k vyřízení trestní oznámení nebo jiný podnět, jsou povinni urychleně činit veškeré úkony k objasnění věci tak, aby nedošlo k neodůvodněným průtahům v trestním řízení. O každé skutečnosti, která může způsobit průtahy, jsou povinni informovat vedoucího pracovníka. 

(2) Vedoucí pracovníci odpovídají za činnost podřízených policistů při plnění úkolů v trestním řízení, řídí a kontrolují jejich činnost, u závažnějších případů osobně organizují jejich práci a podle potřeby se sami podílejí na provádění úkonů trestního řízení. Jsou oprávněni dávat pokyny ke kvalitě a rozsahu dokazování; jejich pokyny nesmí být v rozporu s pokyny státního zástupce. Provádějí i potřebná opatření k odstranění nedostatků v práci policistů. Vedoucí pracovníci nižších organizačních článků policejních orgánů uplatňují kontrolní činnost zpravidla v rozsahu vstupní, průběžné a závěrečné kontroly trestních spisů (čl. 79b). O provedené kontrole zpracují záznam, který vytvoří prostřednictvím informačního systému ETŘ (tato povinnost nemusí být ve výjimečných případech a s přihlédnutím k povaze věci splněna). 

(3) Vedoucí pracovníci nižších organizačních článků uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b), čl. 5 odst. 1 písm. b) až d) a čl. 8 a 9 schvalují elektronicky prostřednictvím informačního systému ETŘ záznamy o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu, písemná zdůvodnění policejního orgánu podle § 159 odst. 2 trestního řádu a návrhy na prodloužení lhůty k prověřování podle § 159 odst. 3 trestního řádu, návrhy na prodloužení zkráceného přípravného řízení podle § 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu, usnesení o vyloučení věci podle § 23 odst. 1 trestního řádu a usnesení o spojení věci podle § 23 odst. 3 trestního řádu (ihned po schválení jsou uvedené písemnosti prostřednictvím informačního systému ETŘ odeslány na příslušné státní zastupitelství). Rovněž podepisují další usnesení, jiná vyřízení věci a další písemnosti, které si vyhradí. Písemnosti za policejní orgán, který je v záhlaví označen před označením nižšího organizačního článku, označí v pravé spodní části svou podpisovou doložkou ⁶⁾. V levé spodní části písemnosti se uvádí údaje o zpracovateli, včetně spojení. Údaji o zpracovateli se rozumí hodnostní označení, akademický nebo jiný titul, jméno, příjmení a funkce, popřípadě služební hodnost. Ve výjimečných a v odůvodněných případech, zejména jde-li o odloučené pracoviště, mohou vedoucí pracovníci v nezbytném rozsahu pověřit podepisováním písemností za policejní orgán jiného policistu. 

(4) Policejní orgán služby kriminální policie a vyšetřování písemnosti uvedené v odstavci 3 větě první zasílá na příslušné státní zastupitelství také prostřednictvím informačního systému ETŘ (zasílá je ihned po založení formuláře ke spisu v prostředí informačního systému ETŘ zpracovatelem). Uvedená povinnost nemusí být ve výjimečných případech a s přihlédnutím k povaze věci splněna. 

(5) Vedoucí pracovníci služby kriminální policie a vyšetřování jsou za účelem odpovědnosti uložené v odstavci 2 oprávněni vyžadovat od policistů předložení informace o plánovaném postupu prověřování a vyšetřování a o provedení procesních úkonů a opatření. Současně jsou oprávněni vyhradit si písemnosti, které vždy schválí elektronicky prostřednictvím funkcionality „Podpisová kniha“ v informačním systému ETŘ⁷⁾, připojením uznávaného elektronického podpisu v informačním systému ETŘ^7a) nebo potvrdí svým vlastnoručním podpisem^7b), případně doplní o své stanovisko (vyjma písemností uvedených v odstavci 4). 

(6) Policejní orgán průběžně vytváří v informačním systému ETŘ digitální podobu trestního spisu prostřednictvím digitálních písemností tak, aby odpovídal trestnímu spisu (čl. 79b odst. 1 písm. a)) vedenému v listinné podobě, pokud vedoucí pracovník s přihlédnutím k povaze věci (např. důvod utajení), nerozhodne jinak. 

Čl. 3 

Organizace, koordinace a stav trestního řízení 

(1) Za zajištění kvalitního plnění úkolů policejních orgánů v trestním řízení z hlediska organizace, koordinace a požadované úrovně trestního řízení odpovídají 

a) náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování, 

b) ředitel úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky (dále jen „úřad služby kriminální policie a vyšetřování“) v rámci všech útvarů a organizačních článků služby kriminální policie a vyšetřování, 

c) ředitel ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky v rámci všech organizačních článků služby pořádkové policie, 

d) ředitel ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky v rámci všech organizačních článků služby dopravní policie, 

e) ředitelé útvarů policie s celostátní působností v rámci jimi řízených organizačních článků, 

f) náměstci ředitelů krajských ředitelství policie (dále jen „krajské ředitelství“) pro službu kriminální policie a vyšetřování; 

g) vedoucí územních odborů krajských ředitelství a jejich zástupci, zástupci ředitelů obvodních a městských ředitelství policie (dále jen „obvodní a městské ředitelství“) a vedoucí územních odborů městského ředitelství Plzeň, 

h) vedoucí pracovníci v rámci jimi řízených pracovišť, pokud se tato podílejí na plnění úkolů policie v trestním řízení. 

(2) Pro účely plnění úkolů stanovených v odstavci 1 

a) náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování 

1. pravidelně hodnotí a operativně usměrňuje kvalitu, rychlost a ofenzivnost trestního řízení a operativně pátrací činnosti, včetně zajišťování výnosů z trestné činnosti a finančního šetření, 

2. organizuje porady podřízených vedoucích pracovníků, 

3. úzce spolupracuje s Nejvyšším státním zastupitelstvím, 

4. formou interních aktů řízení ukládá úkoly k optimalizaci činnosti policejních orgánů, 

5. rozhoduje spory o příslušnost mezi útvary s celostátní působností, spory o příslušnost mezi policejními orgány útvarů s celostátní působností a policejními orgány útvarů s územně vymezenou působností a spory o příslušnost, u kterých si to vyhradí,. 

6. může v odůvodněných případech pověřit kterýkoli policejní orgán šetřením, prověřováním a vyšetřováním, pokud tento policejní orgán není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve smyslu trestního řádu nebo to není v rozporu s předchozím rozhodnutím státního zástupce, 

7. může, na základě vývoje nápadu či bezpečnostní situace, na dobu nezbytně nutnou, rozhodnout o dílčí úpravě věcné příslušnosti kteréhokoli útvaru s celostátní působností, 

b) ředitel úřadu služby kriminální policie a vyšetřování 

1. cíleně ovlivňuje kvalitu, rychlost a ofenzivnost trestního řízení a operativně pátrací činnosti, shromažďuje a předkládá podklady náměstkovi policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování, 

2. rozhoduje spory o příslušnost mezi policejními orgány krajských ředitelství, s výjimkou sporů o příslušnost mezi policejními orgány kontrolních útvarů⁸⁾, 

3. zajišťuje koordinaci šetření, prověřování a vyšetřování zvlášť závažných, sériově páchaných zločinů a ukládá útvarům a organizačním článkům služby kriminální policie a vyšetřování konkrétní úkoly, 

4. na základě průběžného hodnocení stavu a úrovně trestního řízení zajišťuje metodické řízení a koordinační činnost útvarů a organizačních článků služby kriminální policie a vyšetřování, pokud nebyla metodická činnost svěřena do pravomoci útvarů s celostátní působností, 

5. zajišťuje výkon kontrolní činnosti v rámci služby kriminální policie a vyšetřování, 

6. dle možností zajišťuje analytickou, metodickou a odbornou pomoc v trestním řízení pro policejní orgány, 

7. vytváří podmínky pro neustálé vzdělávání v oboru trestního řízení, 

přiměřeně plní uvedené úkoly na úseku trestního řízení i ředitelé útvarů služby kriminální policie a vyšetřování podílejících se na trestním řízení, 

c) ředitelé útvarů policie s celostátní působností, u nichž je policejními orgány prováděno trestní řízení, 

1. pravidelně hodnotí a usměrňují kvalitu, rychlost a ofenzivnost trestního řízení, shromažďují a předkládají podklady náměstkovi policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování, 

2. úzce spolupracují s příslušným státním zastupitelstvím, 

3. organizují a provádějí kontrolní a metodickou činnost v rámci své působnosti, 

d) ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování rozhoduje spory o příslušnost ve věcech kybernetické kriminality mezi 

1. policejními orgány ostatních útvarů s celostátní působností a policejními orgány útvarů s územně vymezenou působností, 

2. policejními orgány krajských ředitelství, 

e) náměstci ředitelů krajských ředitelství pro službu kriminální policie a vyšetřování 

1. pravidelně hodnotí a usměrňují kvalitu, rychlost a ofenzivnost trestního řízení a operativně pátrací činnosti, včetně zajišťování výnosů z trestné činnosti a finančního šetření, shromažďují a předkládají podklady řediteli krajského ředitelství, 

2. úzce spolupracují s příslušným státním zastupitelstvím, 

3. organizují a provádějí kontrolní a metodickou činnost, 

4. rozhodují spory o příslušnost mezi policejními orgány služby kriminální policie a vyšetřování a policejními orgány vnější služby; v případě námitek proti jejich rozhodnutí spor rozhoduje ředitel krajského ředitelství, 

f) vedoucí územních odborů krajských ředitelství a jejich zástupci, zástupci ředitelů obvodních a městských ředitelství pro službu kriminální policie a vyšetřování a vedoucí územních odborů městského ředitelství Plzeň 

1. pravidelně hodnotí a usměrňují kvalitu, rychlost a ofenzivnost trestního řízení a operativně pátrací činnosti, včetně zajišťování výnosů z trestné činnosti a finančního šetření; shromažďují a předkládají podklady ředitelům krajských ředitelství, 

2. úzce spolupracují s příslušným státním zastupitelstvím, 

3. rozhodují spory o příslušnost mezi policejními orgány služby kriminální policie a vyšetřování a policejními orgány vnější služby, 

4. organizují a provádějí kontrolní a metodickou činnost a podle potřeby zajišťují odpovídající opatření k odstranění nedostatků, 

g) vedoucí pracovníci 

1. pravidelně hodnotí a usměrňují kvalitu, rychlost a ofenzivnost trestního řízení, shromažďují a předkládají podklady nadřízeným vedoucím pracovníkům, 

2. úzce spolupracují s příslušným státním zastupitelstvím, 

3. provádí kontrolu a zodpovídají za kvalitu rozhodnutí vydaných jimi řízenými policejními orgány, není-li stanoveno jinak, pro potřeby zajištění jednotného výkonu trestního řízení vedoucí pracovníci služby kriminální policie a vyšetřování v rámci výkonu služby dle možností průběžně poskytují metodickou a odbornou pomoc, popřípadě i součinnost ostatním útvarům policie podílejícím se na trestním řízení. 

(3) Organizací a koordinací trestního řízení se rozumí 

a) metodická pomoc a metodický průzkum⁹⁾, 

b) kontrola trestních spisů (čl. 79b), včetně sepsání záznamu o kontrole, který obsahuje popis zjištěných závad a doporučení k jejich odstranění ve stanoveném termínu, 

c) založení záznamu o kontrole do pomocných písemností (čl. 79b odst. 1 písm. c)) a předání jeho stejnopisu vedoucímu pracovníkovi kontrolovaného organizačního článku, popřípadě na vyžádání jeho předání příslušnému státnímu zástupci, to neplatí, pokud je spis veden v digitální podobě (informační systém ETŘ¹⁰⁾), kdy záznam o kontrole je veden v plánu prověřování (vyšetřování) a předání výsledku kontroly je provedeno formou záznamu, pokynu nebo spolupráce, 

d) vydávání pokynů a interních aktů řízení k zajištění jednotného postupu v trestním řízení a operativně pátrací činnosti, 

e) vyžadování informací, podkladů a analýz z trestního řízení. 

ČÁST DRUHÁ 

PŘÍSLUŠNOST

Hlava I 

Věcná a funkční příslušnost 

Čl. 4 

Úkoly policejních orgánů územních odborů krajských ředitelství a obvodních a městských ředitelství 

(1) Úkoly policejních orgánů plní v rámci územních odborů krajských ředitelství a obvodních a městských ředitelství policisté zařazení u 

a) obvodních (místních) oddělení policie 

šetřením a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 roky, a které nespadají do příslušnosti jiných organizačních článků územního odboru, 

b) dopravních inspektorátů 

šetřením a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 roky, spáchaných porušením právního předpisu^10a), 

c) oddělení (odborů) obecné kriminality, oddělení (odborů) hospodářské kriminality a oddělení (odborů) analytiky a kybernetické kriminality 

vyšetřováním trestných činů, o kterých v prvním stupni koná řízení okresní soud, a též šetřením a prověřováním trestných činů, 

1. pokud jim byly oznámeny a pokud u nich zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 3 roky, 

2. které samy odhalí, 

3. které jim byly předány z důvodu věcné a místní příslušnosti, 

4. které jimi byly převzaty rozhodnutím vedoucího pracovníka, 

5. které jim byly přikázány rozhodnutím nadřízeného vedoucího pracovníka, nebo státního zástupce, nebo 

6. jde-li o případy 

6.1. sebevražd, 

6.2. nálezů neznámých mrtvol, 

6.3. úmrtí za podezřelých okolností, 

6.4. související s extremismem¹¹⁾, 

6.5. související s ochranou práv duševního vlastnictví, 

6.6. jejichž předmětem útoku je životní prostředí¹²⁾, 

a pokud tyto úkoly nepřevzaly policejní orgány uvedené v čl. 5 až 7 a 9. 

(2) Ředitel obvodního ředitelství, městského ředitelství a vedoucí územního odboru krajského ředitelství může v odůvodněných případech prostřednictvím ředitele krajského ředitelství písemně požádat náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování o souhlas s dílčí úpravou věcné příslušnosti (čl. 5 odst. 2). Součástí žádosti musí být stanovisko ředitele krajského ředitelství. 

Čl. 5 

Úkoly policejních orgánů krajských ředitelství 

(1) Úkoly policejních orgánů plní v rámci krajských ředitelství policisté zařazení u 

a) služby kriminální policie a vyšetřování a odboru vyšetřování dopravních nehod Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy 

1. šetřením, prověřováním a vyšetřováním trestných činů, o kterých v prvním stupni koná řízení krajský soud, a u odboru vyšetřování dopravních nehod Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy i okresní soud, 

1.1. které samy odhalí, 

1.2. které jim byly předány z důvodu věcné a místní příslušnosti, 

1.3. které jimi byly převzaty rozhodnutím vedoucího pracovníka, nebo 

1.4. které jim byly přikázány rozhodnutím nadřízeného vedoucího pracovníka, 

2. šetřením, prověřováním a vyšetřováním trestných činů, o kterých v prvním stupni koná řízení okresní soud, 

2.1. jde-li o trestné činy proti měně a platebním prostředkům s výjimkou trestného činu podle § 234 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, 

2.2. které jim byly přikázány rozhodnutím nadřízeného vedoucího pracovníka nebo státního zástupce, 

2.3. jde-li o kybernetickou kriminalitu v případě, když s ohledem zejména na závažnost jednání, skutkovou, právní či důkazní složitost anebo s ohledem na jiné relevantní okolnosti případu rozhodnou o převzetí věci od jinak věcně a místně příslušného policejního orgánu, 

2. 4. jde-li o trestné činy legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 a 217 trestního zákoníku), jestliže zdrojovým trestným činem je některý z trestných činů uvedených v bodě 1 nebo podbodech 2.1 až 2.3, 

pokud tyto úkoly nepřevzaly policejní orgány uvedené v čl. 6 a 7, 

b) oddělení dopravních nehod odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy 

šetřením a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 roky, spáchaných porušením právního předpisu^10a), 

c) dálničních oddělení 

šetřením a prověřováním trestných činů v územní příslušnosti stanovené interním aktem řízení ředitele krajského ředitelství policie¹⁴⁾, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 roky, a které nespadají do příslušnosti jiných organizačních článků krajského ředitelství, 

d) oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, oddělení pobytových agend, oddělení dokladů a specializovaných činností a oddělení dokumentace odboru cizinecké policie 

šetřením a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 roky, 

1. spáchaných v souvislosti 

1.1. s porušením pobytového režimu cizinců na území České republiky a napomáháním k neoprávněnému pobytu, 

1.2. s poškozením zařízení určených k vyznačení a avizaci státních hranic a zařízení určených k zabránění nedovoleného překročení státní hranice, 

1.3. s přeshraniční trestnou činností, 

1.4. s organizováním, umožněním či napomáháním k nedovolenému překročení státní hranice nebo napomáhání s přepravou přes území České republiky po nedovoleném překročení státní hranice, 

2. které samy odhalí v souvislosti 

2.1. s protiprávním jednáním na úseku řízení motorového vozidla, 

2.2. s provozováním prostituce a ohrožováním mravnosti. 

e) oddělení železniční policie a doprovodu vlaků 

šetřením a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 roky, a k jejichž spáchání došlo v železniční dopravě nebo v souvislosti s ní nebo v nádražních budovách a vlečkách stanovených příslušným krajským ředitelstvím policie, a které nespadají do příslušnosti jiných organizačních článků krajského ředitelství. 

(2) Ředitel krajského ředitelství se v odůvodněných případech po předchozím souhlasu náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování zmocňuje k dílčí úpravě věcné příslušnosti vlastním interním aktem řízení na základě vývoje nápadu trestné činnosti či bezpečnostní situace po předchozím projednání se státním zastupitelstvím. 

Čl. 6 

Úkoly policejních orgánů služby kriminální policie a vyšetřování útvarů policie s celostátní působností 

Úkoly policejních orgánů plní v rámci služby kriminální policie a vyšetřování útvarů policie s celostátní působností policisté zařazení u 

a) Národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování 

1. šetřením, prověřováním a vyšetřováním trestných činů nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284, nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285, výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286, šíření toxikomanie podle § 287, výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 trestního zákoníku a trestných činů spáchaných v souvislosti s těmito trestnými činy, 

1.1. které odhalí vlastním šetřením, pokud nerozhodne o jejich postoupení dle místní a věcné příslušnosti jinému policejnímu orgánu, 

1.2. které převezme na základě rozhodnutí ředitele útvaru po předchozím souhlasu věcně a místně příslušného policejního orgánu, 

1.3. o nichž bylo zjištěno, že byly spáchány jako organizovaná nebo pokračující trestná činnost, na území více krajských ředitelství, nebo s mezinárodním prvkem, s přihlédnutím k jejich rozsáhlosti a závažnosti a na základě rozhodnutí ředitele, nebo 

1.4. které byly přikázány na základě rozhodnutí nadřízeného vedoucího pracovníka nebo státního zástupce, 

včetně trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 a 217 trestního zákoníku), jestliže zdrojovým trestným činem je některý z trestných činů uvedených v tomto bodě 

2. zajišťováním metodické a odborné pomoci ostatním policejním orgánům v trestních věcech (včetně ostatní kriminality páchané v kyberprostoru) spadajících do působnosti útvaru, 

b) Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování 

1. šetřením, prověřováním a vyšetřováním 

1.1. úmyslných trestných činů, k jejichž dozoru je příslušné vrchní státní zastupitelství¹⁵⁾, pokud v návaznosti na analogický postup státního zástupce a s ohledem na nižší míru skutkové, právní či důkazní složitosti nerozhodne o postoupení jinak věcně a místně příslušnému policejnímu orgánu, 

1.2. trestných činů spáchaných v souvislosti s výkonem pravomoci 

1.2.1. senátorů, poslanců, členů vlády, prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, veřejného ochránce práv, soudců a státních zástupců, 

1.2.2. představitelů ústředních orgánů státní správy (v postavení ministra, náměstka ministra, ředitele úřadu a jeho zástupce), které odhalí vlastním šetřením, nebo jsou mu předány útvarem s územně vymezenou působností, nebo jiným útvarem s celostátní působností, 

1.2.3. představitelů územní samosprávy krajů v postavení hejtmana a jeho náměstka, které odhalí vlastním šetřením, nebo jsou mu předány útvarem s územně vymezenou působností, nebo jiným útvarem s celostátní působností, pokud s ohledem zejména na závažnost jednání, skutkovou, právní či důkazní jednoduchost, nebo s ohledem na jiné relevantní okolnosti případu nerozhodne o postoupení jinak věcně a místně příslušnému policejnímu orgánu, 

1.3. trestné činnosti organizovaných zločineckých skupin (§ 361 trestního zákoníku), nebo zvlášť závažných a organizovaně páchaných zločinů v oblasti násilných projevů, vydírání a nástražných výbušných systémů užitých proti životu, zdraví nebo majetku, nedovoleného obchodování se zbraněmi, výbušninami, vojenským materiálem, chemickými, biologickými, radioaktivními a ostatními vysoce nebezpečnými látkami, nelegální migrace a obchodu s lidmi, terorismu a extremismu, proti měně a platebním prostředkům, financování terorismu, 

1.4. trestných činů páchaných formou kybernetických útoků, které mají povahu kybernetického bezpečnostního incidentu¹⁶⁾, oznámených Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, které se vyznačují zvláště sofistikovaným způsobem provedení nebo zvlášť závažným následkem, 

1.5. trestných činů, které 

1.5.1. odhalí vlastním šetřením, pokud nerozhodne o jejich postoupení dle místní a věcné příslušnosti jinému policejnímu orgánu, 

1.5.2. převezme na základě rozhodnutí ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování po předchozím souhlasu věcně a místně příslušného policejního orgánu, nebo 

1.5.3. byly přikázány rozhodnutím nadřízeného vedoucího pracovníka nebo státního zástupce, 

1.6. trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 a 217 trestního zákoníku), jestliže zdrojovým trestným činem je některý z trestných činů uvedených v podbodech 1.1 až 1.5, a provádění úkonů v souvislosti s činností Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování jako úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti na území České republiky^16a), 

1.7. trestných činů genocidia podle § 400 trestního zákoníku a útoku proti lidskosti podle § 401 trestního zákoníku, 

2. zajišťováním metodické a odborné pomoci ostatním policejním orgánům v trestních věcech (včetně ostatní kriminality páchané v kyberprostoru) spadajících do působnosti útvaru a v oblasti kybernetické kriminality, 

3. zajišťováním metodické a odborné pomoci ostatním policejním orgánům v trestních věcech spadajících do působnosti útvaru, 

c) Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování šetřením, prověřováním a vyšetřováním trestných činů 

1. spáchaných od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby¹⁷⁾, 

2. podle interního aktu řízení¹⁸⁾. 

Čl. 7 

Úkoly policejních orgánů Policejního prezidia České republiky 

Úkoly policejních orgánů plní v rámci Policejního prezidia České republiky (dále jen „policejní prezidium”) policisté zařazení u úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Takovými úkoly se rozumí šetření, prověřování a vyšetřování trestných činů, které byly převzaty na základě rozhodnutí ředitele úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, nebo které byly přikázány náměstkem policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování, nebo policejním prezidentem. 

Čl. 8 

Úkoly policejních orgánů Ředitelství služby cizinecké policie 

Úkoly policejních orgánů plní v rámci Ředitelství služby cizinecké policie policisté zařazení u 

a) oddělení šetření trestné činnosti a dokumentace 

šetřením a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let, zejména 

1. spáchaných v souvislosti 

1.1. s porušením pobytového režimu cizinců na území České republiky a napomáháním k neoprávněnému pobytu, 

1.2. s poškozením zařízení určených k vyznačení a avizaci státních hranic a zařízení určených k zabránění nedovoleného překročení státní hranice, 

1.3. s přeshraniční trestnou činností, 

1.4. s organizováním, umožněním či napomáháním k nedovolenému překročení státní hranice nebo napomáhání s přepravou přes území České republiky po nedovoleném překročení státní hranice, 

2. které samy odhalí v souvislosti 

2.1. s protiprávním jednáním na úseku řízení motorového vozidla, 

2.2. s provozováním prostituce a ohrožováním mravnosti, 

b) inspektorátu cizinecké policie na mezinárodním letišti Praha – Ruzyně, inspektorátu cizinecké policie na mezinárodním letišti Karlovy Vary, inspektorátu cizinecké policie na mezinárodním letišti Pardubice, inspektorátu cizinecké policie na mezinárodním letišti Brno-Tuřany a inspektorátu cizinecké policie na mezinárodním letišti Ostrava-Mošnov 

šetřením a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 roky, 

1. spáchaných na území mezinárodního letiště Praha – Ruzyně, Karlovy Vary, Pardubice, Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov, 

2. které samy odhalí mimo území mezinárodního letiště při plnění úkolů na úseku ochrany civilního letectví před protiprávními činy, 

pokud tyto úkoly nepřevzaly policejní orgány uvedené v čl. 4 až 7, 

c) přijímací středisko cizinců Zastávka 

šetřením a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 roky, spáchaných v souvislosti s porušením pobytového režimu cizinců na území České republiky. 

Čl. 9 

Úkoly policejních orgánů kontrolních útvarů 

(1) Úkoly policejních orgánů plní policisté kontrolních útvarů⁸⁾ do doby zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že příslušnou k řízení je Generální inspekce bezpečnostních sborů 

a) šetřením podání či informací získaných činností policie, 

b) šetřením a prověřováním v případech 

1. pohřešování policisty nebo zaměstnance policie, 

2. sebevražd a náhlých úmrtí policisty nebo zaměstnance policie mimo zdravotnická zařízení. 

(2) Spory o příslušnost mezi policejními orgány jakýchkoli kontrolních útvarů rozhoduje vedoucí odboru vnitřní kontroly policejního prezidia. 

(3) Spory o příslušnost mezi policejními orgány a policejními orgány kontrolních útvarů rozdílných krajských ředitelství či útvarů s celostátní působností rozhoduje náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování zpravidla po projednání s vedoucím odboru vnitřní kontroly policejního prezidia. 

Čl. 10 

(1) O trvalém plnění úkolů policejních orgánů jinými nižšími organizačními články útvarů policie než uvedenými v čl. 4 až 9 rozhoduje policejní prezident. 

(2) Vedoucí pracovníci mohou, pokud to není v rozporu s předchozím rozhodnutím státního zástupce, který v trestní věci vykonává dozor, rozhodnout v jednotlivých případech o změně příslušnosti podřízených policejních orgánů nebo převzetí věci od policejního orgánu nižšího stupně působnosti. Pokud policejní orgán rozhodne o svém vyloučení¹⁹⁾, rozhodne o změně příslušnosti policejního orgánu nejbližší nadřízený vedoucí pracovník, který tuto pravomoc může delegovat na vedoucí pracovníky vyššího stupně řízení, než je vyloučený policejní orgán. O změně příslušnosti informuje státní zastupitelství, které vykonává v trestní věci dozor. Pokud rozhodne o svém vyloučení osoba služebně činná v policejním orgánu, nebo je-li takové osobě věc odejmuta státním zástupcem, jakož i v jiných odůvodněných případech, rozhodne o přidělení věci jiné osobě služebně činné u téhož policejního orgánu nejbližší nadřízený vedoucí pracovník. 

(3) Rozhodnutí o věcné a funkční příslušnosti vydává příslušný vedoucí pracovník zpravidla písemně. Vydá-li je ústně, zaznamená se v pomocných písemnostech (čl. 79b odst. 1 písm. c)) 

(4) Vedoucí pracovníci mohou zřizovat pracovní týmy²¹⁾, není-li stanoveno jinak. 

(5) Ostatní policisté mohou provádět zejména šetření a jednotlivé úkony trestního řízení, pokud jde o neodkladné a neopakovatelné úkony, nebo na základě dožádání policejních orgánů²²⁾ a úkony na základě pokynu státního zástupce. 

(6) Policejní orgány plní obdobně úkoly uvedené v čl. 4 až 9 při provádění šetření, prověřování a vyšetřování na základě oprávněných požadavků zahraničních policejních a justičních orgánů. 

Hlava II 

Příslušnost a spory o příslušnost 

Čl. 11 

Místní příslušnost 

(1) Místní příslušnost policejního orgánu k šetření, prověřování a vyšetřování se prioritně stanovuje analogicky k příslušnosti upravené v trestněprávních předpisech pro soudy. 

(2) Šetření, prověřování a vyšetřování trestného činu zanedbání povinné výživy vede policejní orgán, v jehož služebním obvodě bydlí oprávněný. V případě, že je oprávněných více, vede trestní řízení policejní orgán, který je příslušný k vedení řízení o skutku, který vyšel najevo nejdříve. 

(3) Pro určení místní příslušnosti k šetření, prověřování a vyšetřování u krádeží zásilek přepravovaných v zaplombovaných železničních vozech nebo přepravních skříních se považuje za místo, kde trestný čin vyšel najevo, železniční stanice, ve které podle všeobecného zápisu došlo k poslednímu přeplombování zásilky, přičemž v cílové železniční stanici byla zjištěna neúplnost zásilky a nově zavěšená plomba nebyla porušena. V ostatních případech krádeží zásilek přepravovaných v zaplombovaných železničních vozech nebo přepravních skříních je k šetření, prověřování a vyšetřování příslušný policejní orgán, v jehož územním obvodu se nachází železniční stanice, kde byla vystavena hlášenka o podezření z krádeže. 

Čl. 11a 

Společné řízení 

(1) Společné řízení koná policejní orgán, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu, o nejtěžším trestném činu nebo o trestném činu. 

(2) Je-li podle odstavce 1 dána příslušnost k prověřování a vyšetřování několika policejním orgánům, koná řízení policejní orgán, který se jako první dověděl o skutečnostech důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. 

(3) K urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů lze řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení. Příslušnost policejního orgánu, který věc vyloučil, se nemění. 

(4) O uplatnění postupu podle odstavců 1 až 3 policejní orgán prokazatelně vyrozumí dozorujícího státního zástupce, kterému současně zašle i řádné zdůvodnění. 

(5) Je-li podle kritérií stanovených v odstavci 1 až 4 dána příslušnost k provádění šetření několika policejním orgánům, provede jej přednostně policejní orgán, který podnět či jiné podání, u kterého není dosud zřejmé, zda bude důvod k zahájení úkonů trestního řízení²⁾, přijal. Postoupit takový podnět bez provedení šetření lze jen ve výjimečných případech zejména pokud 

a) prošetření policejním orgánem, který oznámení přijal, by bylo zcela zjevně v rozporu s jeho věcnou příslušností, 

b) prošetření policejním orgánem, který oznámení přijal, by bylo v hrubém rozporu s požadavkem rychlosti a hospodárnosti řízení a nelze žádným způsobem dovodit místní příslušnost tohoto policejního orgánu, 

c) lze stanovit policejní orgán, u kterého je výhradně a jednoznačně daná místní a věcná příslušnost k provádění úkonů trestního řízení v případě, že by se podezření z oznamovaného trestného činu potvrdilo; prošetření nezbytné pro takové posouzení provede neprodleně policejní orgán, který podnět přijal. 

Čl. 12 

Spory o příslušnost 

(1) Vznikne-li mezi policejními orgány spor o to, kdo povede další řízení, který není možné odstranit ani dohodou mezi vedoucími pracovníky, rozhodne o něm nadřízený vedoucí pracovník nebo vedoucí pracovník uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a), b), d) až f), o čemž se učiní záznam, který založí do pomocných písemností (čl. 79b odst. 1 písm. c)) a výslovně uvede, pro jakou fázi řízení je toto rozhodnutí závazné. 

(2) Není-li možné odstranit spor dohodou, vedoucí pracovník, kterému byl vrácen postoupený spisový materiál, předloží služebním postupem nadřízenému vedoucímu pracovníkovi nebo vedoucímu pracovníkovi uvedenému v odstavci 1 zpravidla trestní spis²³⁾ se stanovisky stran sporu k rozhodnutí, kdo povede další řízení. Pokud spisový materiál předkládají policejní orgány služby pořádkové policie služebnímu funkcionáři uvedenému v čl. 3 odst. 2 písm. b), nebo d), činí tak prostřednictvím ředitelství služby pořádkové policie. Do rozhodnutí provádí ve věci prověřování či vyšetřování policejní orgán, který věc předává ke sporu, a kterému byla věc oznámena. 

(3) Výjimečně, v odůvodněných případech, může nadřízený vedoucí pracovník nebo vedoucí pracovník uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a), b), d) až f) uložit vedení dalšího řízení i jinému policejnímu orgánu než těm, mezi kterými vznikl spor o příslušnost, zejména pokud je z předloženého spisového materiálu patrné, že vedení řízení tímto orgánem nejlépe splňuje požadavky zákonnosti, hospodárnosti a ofenzivnosti řízení. 

Čl. 13 

Spory o příslušnost před zahájením úkonů trestního řízení 

Vznikne-li mezi policejními orgány spor o to, kdo provede šetření, u kterého není dosud zřejmé, zda bude důvod k zahájení úkonů trestního řízení²⁾, rozhodne o tom, kdo povede další řízení, nadřízený vedoucí pracovník nebo vedoucí pracovník uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a), b), d) až f) s maximálním urychlením, přičemž zohlední zejména požadavky rychlosti, hospodárnosti a ofenzivnosti postupu policie v této fázi řízení. O rozhodnutí se učiní záznam, který se založí do pomocných písemností (čl. 79b odst. 1 písm. c)). Rozhodnutí je závazné pouze pro šetření ve smyslu čl. 1 písm. b). 

Čl. 14 

Spory o příslušnost po zahájení úkonů trestního řízení 

(1) Vznikne-li mezi policejními orgány spor o to, kdo ve věci povede trestní řízení, rozhodne o něm nadřízený vedoucí pracovník uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a), b), d) až f), zpravidla po projednání se státním zástupcem, který v trestní věci vykonává dozor; o rozhodnutí učiní záznam, který založí do pomocných písemností (čl. 79b odst. 1 písm. c)), a výslovně uvede, pro jakou fázi řízení je toto rozhodnutí závazné. 

(2) Při rozhodování sporu o příslušnost zohlední vedoucí pracovník uvedený v odstavci 1 požadavek rychlosti a hospodárnosti trestního řízení a jiné závažné důvody (např. dosavadní chybný procesní postup účastníka sporu). 

(3) Do doby, než bude o sporu rozhodnuto, vede trestní řízení policejní orgán, který věc ke sporu předložil. 

(4) Ustanovením odstavců 1 až 3 nejsou dotčena oprávnění státního zástupce²⁴⁾. 

ČÁST TŘETÍ 

SOUČINNOST

Čl. 15 

(1) Policejní orgány a policisté jsou povinni při šetření a plnění úkolů v trestním řízení navzájem spolupracovat. V odůvodněných případech, zejména při provádění neodkladných a neopakovatelných úkonů³⁾, jsou oprávněni požádat kteréhokoliv policistu ve službě o pomoc. Pokud tomu nebrání důležitý zájem služby, je policista povinen v nezbytném rozsahu pomoc poskytnout. 

(2) Policejní orgány a policisté jsou povinni si poskytovat pomoc tak, aby byl co nejrychleji objasněn skutkový stav a zjištěn pachatel trestného činu. Vedoucí pracovníci organizačních článků policie, u kterých je vykonávána dozorčí nebo obdobná služba, se mohou se souhlasem nejblíže společně nadřízeného vedoucího pracovníka dohodnout na společném nebo střídavém zabezpečování příjmu trestních oznámení a výjezdů na místa činů, o čemž může nejblíže společně nadřízený vedoucí pracovník rozhodnout sám. 

(3) Pokud je to nezbytné, požádá policejní orgán o provedení potřebného úkonu nebo opatření jiný policejní orgán, zpravidla stejného stupně působnosti. V zájmu urychlení lze výjimečně provést dožádání telefonicky, e-mailem apod., vždy ale musí bezprostředně následovat jeho odeslání prostřednictvím informačního systému ETŘ^24a). V dožádání je třeba stručně vyhodnotit skutkovou a taktickou stránku trestní věci, čeho se týká, jaké úkony mají být provedeny, případně jak má být při jejich provádění postupováno. Týká-li se úkon vysvětlení nebo výslechu obviněného, podezřelého nebo svědka, je třeba uvést, jaké otázky mají být zodpovězeny a problémy, k nimž má být úkon zaměřen, včetně informace o tom, zda obhájce oznámil, že se chce úkonu zúčastnit ²⁵⁾. Dožádání musí být vyřízeno urychleně, bez zbytečných průtahů, zpravidla ve lhůtě do 10 dnů. Nelze-li dožádání včas vyhovět, vyrozumí se o tom dožadující policejní orgán. Dožádaný policejní orgán je povinen provést ve svém územním obvodu též další úkony, jejichž nutnost vyplynula z provádění dožádaného úkonu. Postoupí-li dožádání jinému policejnímu orgánu, dožadující policejní orgán o tom vyrozumí. 

(4) Dožádání o provedení výslechu a jiných úkonů u obviněného ve vazbě se zasílají policejnímu orgánu služby kriminální policie a vyšetřování, který vede proti tomuto obviněnému vazební vyšetřování. Pokud dožádaný policejní orgán obdržel dožádání před návrhem na podání obžaloby, je povinen mu vyhovět. Policejní orgán může výslech obviněného ve vazbě provést bez využití dožádání sám, pokud s tím policejní orgán služby kriminální policie a vyšetřování, který proti obviněnému vede vazební vyšetřování, vysloví písemný souhlas. V případě, že již bylo vyšetřování skončeno a obviněný je nadále ve vazbě, zajistí dožádaný policejní orgán souhlas státního zástupce nebo soudu k provedení úkonu a dožádání buď vyhoví sám, nebo je s tímto souhlasem postoupí policejnímu orgánu služby kriminální policie a vyšetřování, v jehož územním obvodu se vazba vykonává. Má-li být vyslechnut odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody, dožádání se zašle policejnímu orgánu zpravidla stejného stupně působnosti, v jehož územním obvodu se nachází věznice, v níž je trest vykonáván. 

(5) Policejní orgán, který není sám schopen řešit závažnější nebo složitější případy trestné činnosti a provádět náročnější kriminalistickotechnické nebo operativně pátrací úkony, je povinen si vyžádat součinnost specializovaného útvaru policie. Potřebnou komunikaci s tímto útvarem policejní orgán provádí pod číslem jednacím trestního spisu, ke kterému jsou úkony vyžadovány. Úkony, které musí být chráněny²⁶⁾, se vedou pod číslem jednacím vedeným v evidenci utajovaných dokumentů k číslu jednacímu trestního spisu. 

ČÁST ČTVRTÁ 

VÝJEZDOVÉ SKUPINY POLICEJNÍCH ORGÁNŮ 

Čl. 16 

Základní ustanovení 

K rychlému, účinnému a odbornému zásahu policistů na místech trestných činů a jiných událostí se vedle systému dozorčích nebo obdobných služeb mohou zřizovat výjezdové skupiny. Výjezdové skupiny jsou určeny zejména ke zpracování nápadu trestné činnosti, k jejímuž prověřování jsou příslušné policejní orgány služby kriminální policie a vyšetřování, nebo kde je na místě konat vyšetřování a pro pomoc policejním orgánům, u kterých není možné 

a) zabezpečit plnění tohoto úkolu v systému dozorčích nebo obdobných služeb, 

b) zpracovat vlastními silami a prostředky zvýšený nápad trestné činnosti, 

c) zabezpečit u závažnějších nebo složitějších případů trestné činnosti potřebnou rychlost a kvalitu prováděných úkonů. 

Čl. 17 

Zřizování výjezdových skupin a jejich působnost 

(1) Výjezdové skupiny se trvale zřizují u územních odborů krajských ředitelství, obvodních a městských ředitelství a služby kriminální policie a vyšetřování krajských ředitelství; lze je trvale nebo dočasně zřizovat, vyžaduje-li to situace, i u jiných policejních orgánů. Podle potřeb a možností lze u policejního orgánu zřídit i více výjezdových skupin. 

(2) Výjezdové skupiny zřizují vedoucí pracovníci; stanoví složení výjezdových skupin, podmínky služební pohotovosti, podmínky výkonu služby a materiálně-technické zabezpečení výjezdových skupin. 

(3) Územní působnost výjezdových skupin je shodná s územní působností policejních orgánů, u kterých byly zřízeny, pokud nadřízený vedoucí pracovník nestanoví jinak. 

(4) Do výjezdové skupiny je zpravidla určován policista služby kriminální policie a vyšetřování pověřený vyšetřováním, policista služby kriminální policie a vyšetřování zařazený na úseku odhalování trestné činnosti, kriminalistický technik, psovod a další policisté podle povahy řešených případů. Do funkce vedoucího výjezdové skupiny je určován odborně nejschopnější a nejzkušenější policista. 

(5) Členové výjezdové skupiny kromě policejních specialistů (např. kriminalistický technik^26a)), pyrotechnik^26b) plní úkoly policejního orgánu a konají úkony trestního řízení. 

Čl. 18 

Systém a obsah služební činnosti výjezdové skupiny 

(1) Výkon služby policistů zařazených do výjezdové skupiny je plánován v rozdělovnících směn, které jsou zpracovávány nejméně 14 dní dopředu. Rozdělovník zpracovává policista určený vedoucím pracovníkem (zpravidla vedoucím kanceláře), na podkladě návrhů vedoucích pracovníků zainteresovaných nižších organizačních článků. 

(2) U policejních orgánů, kde je zřízeno operační středisko, jsou termíny nástupu a ukončení služby policistů výjezdové skupiny zpravidla shodné s termíny nástupu a ukončení služby pracovníků operačního střediska. 

(3) Pokud to dovolují podmínky, jsou pro policisty výjezdové skupiny vyčleněny zvláštní prostory určené k jejich činnosti a odpočinku, napojené přímou telefonní linkou na operační středisko nebo na dozorčí službu útvaru policie. 

(4) O podmínkách služební pohotovosti policistů výjezdové skupiny jako celku nebo jejích jednotlivých členů v mimoslužební době rozhoduje vedoucí pracovník. Pokud není stanoveno, aby se policisté výjezdové skupiny v mimoslužební době trvale zdržovali na pracovišti, musí být zabezpečena možnost jejich rychlého přesunu z místa předem hlášeného pobytu. 

(5) V době služby se policisté výjezdové skupiny zpravidla zdržují na svém pracovišti a vykonávají běžnou služební činnost. Mimo areál policie se mohou krátkodobě vzdálit jen v nezbytných případech a s vědomím nejblíže služebně nadřízeného vedoucího pracovníka, který je povinen poskytnout v případě vyslání výjezdové skupiny přiměřenou náhradu za nepřítomného policistu výjezdové skupiny. 

(6) O vyslání a obsazení výjezdové skupiny rozhoduje příslušný vedoucí pracovník. Podle situace a povahy řešených případů mohou o vyslání výjezdové skupiny rozhodnout i vedoucí pracovníci na vyšší řídící úrovni. Podle povahy řešeného případu může být rozhodnuto o vyslání jen některých členů výjezdové skupiny. 

(7) Výjezdová skupina zůstává na místě činu až do provedení všech potřebných služebních úkonů. Vedoucí výjezdové skupiny může podle okolností rozhodnout, kterého jejího člena již není na místě třeba. 

(8) Vyslání výjezdových skupin na místo činu je zajišťováno prostřednictvím operačních středisek²⁷⁾. 

Čl. 19 

Hlavní úkoly výjezdové skupiny 

(1) Výjezdová skupina je vysílána zpravidla v případech, kdy vzniklo nebo bezprostředně hrozí nebezpečí vzniku újmy na zdraví, životě nebo škody na majetku za podmínek uvedených v čl. 16. Při vyslání zejména 

a) provádí opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku k poskytnutí první pomoci zraněným osobám nebo k jejich lékařskému ošetření a zjišťuje druh a rozsah zranění, 

b) zabraňuje pachatelům v pokračování nebo dokonání trestných činů, 

c) zajišťuje dostatečné vyhrazení prostoru pro ohledání místa činu, pokud již nebylo jiným policistou provedeno dříve, a vyhradí a zajistí další prostory pro soustředění osob, které jsou pro objasnění trestní věci na místě činu potřebné, 

d) provádí vyhledání, ohledání a zajištění místa činu, předmětů a stop a zpracování dokumentace z místa činu, 

e) zajišťuje podle potřeby nasazení služebního psa, 

f) zjišťuje poškozené osoby a svědky a o podaném vysvětlení nebo výslechu sepisuje příslušné úřední záznamy a protokoly, 

g) podle povahy případů zajišťuje přibrání konzultantů a znalců, a to zejména tehdy, kdy odborné posouzení skutečností na místě činu nelze odkládat; v případě znalců se přednostně přibírají znalecká pracoviště policie²⁸⁾, 

h) organizuje pátrání po osobách a věcech²⁹⁾, 

i) provádí zadržení podezřelých osob, 

j) vyhodnocuje výsledky prvotních úkonů a provádí další potřebné úkony a opatření. 

(2) Výjezdová skupina vyhotovuje zpravidla 

a) protokol o ohledání místa činu, předmětů a stop, topografickou a fotografickou dokumentaci, případně videodokumentaci, 

b) při splnění zákonných podmínek záznam o zahájení úkonů trestního řízení, protokol o trestním oznámení, úřední záznamy o podaném vysvětlení, protokoly o výslechu poškozených, svědků a podezřelých osob, záznamy o omezení osobní svobody osob, 

c) protokol o použití služebního psa, 

d) zprávu o výjezdu, která obsahuje provedená opatření, včetně kriminalisticko-taktického vyhodnocení důkazů, stop, informací, stanovení verzí a úkolů, záznamy o provedení pátracích opatření apod. 

Čl. 20 

Povinnosti a práva policistů výjezdové skupiny 

(1) Policisté výjezdové skupiny jsou po dobu trvání služby podřízeni vedoucímu výjezdové skupiny. Jsou povinni plnit jeho pokyny a hlásit mu všechny okolnosti, které by bránily plnění jejich povinností. 

(2) Policisté výjezdové skupiny musí být řádně ustrojeni a vybaveni potřebnou výzbrojí a výstrojí. Rozsah výzbroje a způsob vystrojení policistů výjezdové skupiny určuje s ohledem na konkrétní podmínky, charakter služební činnosti a povětrnostní podmínky vedoucí pracovník nebo vedoucí výjezdové skupiny. 

(3) V případě, že se výjezdová skupina nebo někteří policisté zdržují v noční době v areálu útvaru policie, mohou v době, kdy není výjezdová skupina vyslána, odpočívat. Způsob ustrojení při odpočinku stanoví vedoucí výjezdové skupiny. 

Čl. 21 

Povinnosti a oprávnění vedoucího výjezdové skupiny 

(1) Vedoucí výjezdové skupiny je povinen 

a) oznámit nástup a ukončení služby výjezdové skupiny pracovníkovi operačního střediska, 

b) provést při nástupu služby kontrolu výzbroje a výstroje policistů výjezdové skupiny, překontrolovat a převzít další prostředky určené pro činnost výjezdové skupiny, 

c) příjezd výjezdové skupiny na místo činu a odjezd z něj ohlásit operačnímu středisku; po seznámení se se situací na místě činu podávat operačnímu středisku hlášení o události³⁰⁾, 

d) řídit práci výjezdové skupiny na místě činu a policistů vyslaných na místo události k provedení potřebných úkonů a podle vývoje situace přijímat operativní rozhodnutí, policisté vyslaní na místo události jsou podřízeni vedoucímu výjezdové skupiny, 

e) vyžadovat podle potřeby prostřednictvím pracovníka operačního střediska zajištění účasti konkrétních konzultantů nebo znalců (v případě výbuchu munice, výbušnin nebo výbušných předmětů pyrotechnika Pyrotechnické služby^26b)), dalších policistů nebo jiných orgánů, případně provedení služebních úkonů a opatření mimo místo činu, 

f) zajistit důsledné zpracování dokumentace o všech prováděných služebních úkonech, 

g) plnit úkoly v oblasti hlášení o událostech³¹⁾. 

(2) Dostaví-li se na místo činu vedoucí pracovník věcně a místně příslušného policejního orgánu nebo policejního orgánu na vyšší řídící úrovni, informuje jej vedoucí výjezdové skupiny o průběhu prověřování trestní věci. Pokud vedoucí pracovník bude udílet pokyny k prováděným úkonům, stává se odpovědným za činnost policistů na místě činu. 

ČÁST PÁTÁ 

VYBRANÉ POSTUPY PŘI ŠETŘENÍ, PROVĚŘOVÁNÍ A VYŠETŘOVÁNÍ 

Hlava I 

Obecná ustanovení 

Čl. 22 

Ochrana utajovaných informací 

(1) Trestní věci, v nichž předmětem trestního řízení jsou utajované informace chráněné právním předpisem²⁶⁾, lze přidělovat jen policistům, kteří splňují podmínky přístupu k utajované informaci³²⁾. Zjistí-li policista až v průběhu trestního řízení, že jeho předmětem budou utajované informace chráněné právním předpisem²⁶⁾, oznámí tuto skutečnost neprodleně vedoucímu pracovníkovi. 

(2) Další osoby, které se musí zúčastnit trestního řízení³³⁾, musí být předem poučeny³⁴⁾. 

(3) O provedeném poučení vyhotoví policejní orgán písemný záznam³⁵⁾. Jeden výtisk poučení předá poučené osobě, jeden výtisk založí do trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. a)) a jeden výtisk předá bez zbytečného odkladu příslušnému odbornému pracovišti ochrany utajovaných informací. 

Čl. 23 

Poznatky a jiné podněty 

(1) Jestliže se v průběhu trestního řízení zjistí vlastní poznatky o trestné činnosti, která není předmětem trestního řízení a k jejichž prošetření není policejní orgán příslušný, předá je zpravidla příslušnému policejnímu orgánu, pokud nebude rozhodnuto jinak (čl. 10 odst. 2). 

(2) Ve věcech přestupků se poznatky vždy předají příslušnému orgánu oprávněnému k prošetření nebo projednání přestupků. U osob podléhajících kázeňské pravomoci³⁶⁾ se předají příslušnému vedoucímu pracovníkovi a u osob podléhajících kárnému řízení³⁷⁾ jejich nadřízeným orgánům. 

(3) Při šetření poznatků o skutečnostech, na jejichž základě nelze bez provedení dalších úkonů dovodit podezření, že byl spáchán trestný čin, postupují policisté podle právního předpisu¹⁾. Vzniknou-li z takového šetření nějaké písemnosti, jsou evidovány pod číslem jednacím. 

Hlava II 

Vztahy ke státním zástupcům a soudcům 

Čl. 24 

Dozor státního zástupce 

(1) Státním zástupcem v trestním řízení je státní zástupce vykonávající v trestní věci dozor, není-li takový, je jím státní zástupce věcně a místně příslušný, pokud lze ze skutkových okolností příslušnost stanovit. Nelze-li pro neúplnost skutkových údajů určit příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru v trestním řízení v době, kdy policejní orgán sepsal záznam o zahájení úkonů trestního řízení, doručí se tento záznam státnímu zástupci, jenž je jinak příslušný vykonávat dozor nad činností policejního orgánu, který záznam sepsal. 

(2) Policejní orgán je povinen umožnit státnímu zástupci, aby mohl vykonávat dozor nad trestním řízením a být osobně přítomen kterémukoliv procesnímu úkonu. V případech, kdy si státní zástupce vyhradil účast na procesním úkonu, vyrozumí jej policejní orgán nejméně 24 hodin před provedením takového úkonu, pokud nejde o procesní úkon, který nesnese odkladu. Státnímu zástupci zašle opis protokolu o procesních úkonech, pokud si to vyhradí. 

(3) Policejní orgán je povinen na žádost informovat státního zástupce o stavu trestního řízení, zejména bezodkladně odpovědět na dotaz ohledně předpokládané lhůty a způsobu ukončení trestní věci. Státní zástupce přezkoumává spis v digitální podobě v informačním systému ETŘ Lite, pokud si nevyžádá spis analogový. Stejnopis záznamu o prověrce, pokud jej obdržel, založí policejní orgán do pomocných písemností (čl. 79b odst. 1 písm. c)), nestanoví-li státní zástupce jinak. 

Čl. 25 

Pokyny státního zástupce 

(1) Pokyny státního zástupce, udělené v písemné podobě, se založí do pomocných písemností (čl. 79b odst. 1 písm. c)), jsou-li vyhotoveny, jinak jsou zařazeny mezi další písemnosti vzniklé v souvislosti s daným trestním řízením, pokud nejsou splněny podmínky k tomu, aby byl konkrétní pokyn založen do trestního spisu. O výlučně ústním pokynu státního zástupce, který je v rozporu s dalším postupem navrženým policejním orgánem, zpracuje policista úřední záznam, který před založením do pomocných písemností (čl. 79b odst. 1 písm. c)) neprodleně předloží svému nejblíže nadřízenému vedoucímu pracovníkovi a doručí státnímu zástupci, který jej vydal. 

(2) Pokyny státního zástupce policejnímu orgánu k vydání rozhodnutí, proti němuž je přípustná stížnost³⁸⁾, se zařadí do trestního spisu²³⁾. Ostatní pokyny se zakládají do trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. a)), stanoví-li tak státní zástupce³⁹⁾. 

(3) Policejní orgán je povinen plnit pokyny státního zástupce i v případech, kdy státní zástupce sám koná vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení, nebo se osobně účastní prováděných procesních úkonů. 

Čl. 26 

Předchozí souhlas státního zástupce 

(1) Žádá-li policejní orgán státního zástupce o souhlas k některému z úkonů, u kterých to zákon předpokládá, předloží mu písemné materiály umožňující na základě zjištěných skutečností objektivně posoudit důvody k provedení procesního úkonu. Výjimečně, hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze ze závažných důvodů informovat státního zástupce o zjištěných skutečnostech odůvodňujících některý z procesních úkonů, k nimž je třeba jeho souhlasu, předem i telefonicky. 

(2) Předchozí souhlas státního zástupce k procesním úkonům, u kterých to zákon předpokládá, se připojí k rozhodnutí, kterým procesní úkon policejní orgán nařídí, a jde-li o zadržení podezřelého⁴⁰⁾, k písemné žádosti policejního orgánu o souhlas k tomuto úkonu. Obdobně postupuje, byl-li souhlas výjimečně udělen například telefonicky a policista o tom vyhotovil písemný záznam. 

(3) Provede-li policejní orgán některý z procesních úkonů, u kterých zákon předpokládá předchozí souhlas státního zástupce, v naléhavých případech jako úkon, který nesnese odkladu, aniž by vyžádal souhlas státního zástupce, poznamená konkrétní důvody, pro které nemohl být souhlas státního zástupce předem vyžádán, do protokolu o procesním úkonu a státního zástupce neprodleně informuje. Rozhodne-li policejní orgán o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky nebo zajištění dalších finančních prostředků⁴¹⁾ bez souhlasu státního zástupce v případě, že jde o procesní úkon neodkladný, je povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci. 

Čl. 27 

Souhlas soudce 

(1) K provedení úkonů, u kterých zákon vyžaduje souhlas soudce, předloží policejní orgán podnět státnímu zástupci. Podnět policejního orgánu musí být písemný, podrobně odůvodněný a dokumentovaný takovým důkazním materiálem, na základě kterého by bylo možno důvodnost konkrétního podnětu policejního orgánu posoudit. 

(2) O souhlas k otevření zadržené zásilky⁴²⁾ požádá policejní orgán prostřednictvím státního zástupce okresní soud, v jehož územním obvodu je činný státní zástupce, který nařídil, aby zásilka byla poštou nebo osobou provádějící dopravu policejnímu orgánu vydána. V písemné žádosti uvede okolnosti vydání zásilky, zejména kdo a kdy zásilku vydal, jméno a příjmení adresáta, popřípadě odesílatele a skutečnosti odůvodňující z hlediska účelu trestního řízení nezbytnost zjistit obsah zásilky. K žádosti přiloží opis rozhodnutí státního zástupce o zadržení zásilky. 

Čl. 28 

Dokumentace nepřijatých návrhů a podnětů policejního orgánu 

Jestliže státní zástupce nebo soudce návrhu či podnětu policejního orgánu na vydání rozhodnutí nebo žádosti o souhlas k procesnímu úkonu nevyhoví, návrh nebo žádost spolu se všemi písemnostmi státního zástupce a soudu k němu se vztahujícími policejní orgán založí zpravidla do trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. a)) i kopie trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. b)). Pokud provedení úkonu projednal se státním zástupcem výjimečně telefonicky nebo osobně, sepíše o tom v případě zamítavého stanoviska státního zástupce úřední záznam, který rovněž policejní orgán založí zpravidla do trestního spisu i kopie trestního spisu a stejnopis doručí příslušnému státnímu zástupci. 

Čl. 29 

Stížnost proti usnesení policejního orgánu 

Jestliže uplynula lhůta k podání stížnosti všem oprávněným osobám a policejní orgán stížnosti proti usnesení sám nevyhoví, předloží ji neprodleně státnímu zástupci. V předkládací zprávě označí usnesení, proti němuž stížnost směřuje, uvede, kdo a kdy ji podal a z jakých důvodů stížnosti nebylo vyhověno. Spolu s předkládací zprávou předloží státnímu zástupci trestní spis nebo jeho část, pokud jako podklad k přezkoumání stížnosti postačí. Nebrání-li dalšímu postupu zákonná překážka⁴³⁾, je policejní orgán povinen v provádění procesních úkonů dál pokračovat. Stížnost a rozhodnutí státního zástupce o stížnosti se založí „do trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. a)) i kopie trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. b)). 

Hlava III 

Převzetí věci policejním orgánem 

Čl. 30 

Převzetí trestního oznámení 

(1) Policejní orgán je povinen převzít osobní, telefonické, písemné nebo jinak učiněné oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a bezodkladně učinit opatření k zamezení pokračování trestné činnosti k jejímu předcházení a k dalšímu řízení ve věci. 

(2) Policejní orgán sepíše protokol o trestním oznámení⁴⁴⁾ bezprostředně poté, co provede nebo zajistí provedení nezbytných úkonů a opatření bez ohledu na věcnou či místní příslušnost (čl. 30 odst. 3). Protokol o trestním oznámení policejní orgán sepíše také tehdy, jestliže oznamovatel podá trestní oznámení ústně a na jeho podkladě nelze ihned provést úkon k získání poznatků a důkazů o trestném činu a ke zjištění pachatele (např. ohledání, zadržení podezřelého). V protokole o trestním oznámení poznamená poučení oznamovatele o odpovědnosti za vědomé uvedení nepravdivých údajů⁴⁵⁾ a oznamovatele vyslechne. Cílem výslechu je potvrdit nebo vyvrátit existenci skutečností uvedených v trestním oznámení a získat poznatky potřebné pro rozhodnutí o dalším postupu. Je-li oznamovatel poškozeným nebo jeho zmocněncem, vyslechne se též k tomu, zda navrhuje, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit způsobenou škodu⁴⁶⁾. Předá-li oznamovatel policejnímu orgánu některý z listinných nebo věcných důkazů, poznamená to do protokolu o trestním oznámení, kde uvede, o jaké důkazy se jedná. Oznamovateli vydá potvrzení o jejich převzetí, které může nahradit stejnopisem protokolu o trestním oznámení. 

(3) Je-li z obsahu předávaného trestního oznámení patrné, že jsou splněny důvody pro vedení trestního řízení, popřípadě kdo je pachatelem předpokládaného trestného činu, a není potřebné bezprostředně provádět úkony k zabránění pokračování trestného činu nebo k odvracení hrozícího nebezpečí, postupuje policejní orgán v souladu se svou věcnou příslušností a to tak, že sepíše záznam o zahájení úkonů trestního řízení²⁾ a oznamovatele vyslechne podle jeho procesního postavení. Protokol o trestním oznámení uvedený ve větě první odst. 2, není nutné v takovém případě sepisovat. Přichází-li v úvahu zahájení trestního stíhání, rozhodne policejní orgán oprávněný konat vyšetřování o takovém postupu a dále pokračuje v řízení; policejní orgán, který není oprávněn konat vyšetřování, předá věc příslušnému orgánu. V případě nebezpečí z prodlení s ním předtím bezodkladně konzultuje další postup. Jsou-li dány důvody vazby, lze rozhodnout o zadržení takové osoby⁴⁰⁾. 

(4) Je-li vyslýchán oznamovatel ke krádeži motorového vozidla, požádá ho vyslýchající o vyplnění formuláře k odcizenému vozidlu. V případě odmítnutí zahrne požadované údaje do protokolu o trestním oznámení. 

(5) Do protokolu o trestním oznámení, úředního záznamu o podání vysvětlení nebo protokolu o výslechu oznamovatele nahrazujících protokol o trestním oznámení se poznamená, že byl oznamovatel poučen o právu žádat vyrozumění o učiněných opatřeních ve věci, v níž podal trestní oznámení. Prohlásí-li oznamovatel do protokolu výslovně, že svého práva využívá, policejní orgán jej do 1 měsíce po podání trestního oznámení odpovídajícím způsobem vyrozumí. 

(6) Na žádost vydá policejní orgán oznamovateli potvrzení o převzetí trestního oznámení. 

Čl. 31 

Postup po obdržení trestního oznámení či jiného podnětu 

(1) V souladu s trestním řádem se podání posuzují podle obsahu bez ohledu na to, jak jsou označena. Podání, která nejsou trestními oznámeními, se vyřizují podle povahy věci, nejčastěji postoupením příslušnému orgánu. Oznamovatel se však o provedeném opatření vyrozumí, to neplatí, pokud se práva na vyrozumění, po řádném poučení, vzdal. 

(2) Trestním oznámením nejsou zejména 

a) podání, která ani po případném doplnění neobsahují údaje, z nichž lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, ač oznamovatel tvrdí, že jde o trestní oznámení nebo je tak výslovně označil, 

b) řádné a mimořádné opravné prostředky podle trestního řádu nebo podněty k jejich uplatnění, 

c) stížnosti na průtahy při plnění úkolů policejního orgánu, nebo nespokojenost s jeho postupem, 

d) podání, jimiž se podatel domáhá nároků, jež by mohl nebo již bezvýsledně uplatnil v občanském soudním řízení nebo jiném řízení, 

e) podání pouze vyjadřující nespokojenost oznamovatele s postupem či rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu. 

(3) V návaznosti na podání, které je možno považovat za trestní oznámení, policejní orgán posoudí důvodnost zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření věci²⁾ nebo věc předá jinému příslušnému policejnímu orgánu anebo věc odevzdá. Převezme-li policejní orgán trestní oznámení nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, k němuž není věcně či místně příslušný, a skutkový stav vyžaduje provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů³⁾, zahájí úkony trestního řízení, které provede a věc poté neprodleně předá věcně nebo místně příslušnému policejnímu orgánu. Konkrétní důvody, pro které policejní orgán provádí úkony jako neodkladné nebo neopakovatelné⁴⁷⁾, vždy poznačí v úvodu protokolu o takovém úkonu. 

(4) V případě, že je třeba dalšího šetření k posouzení podání, policejní orgán takové šetření¹⁾ provede. 

(5) Pokud policejní orgán neposoudí podání jako trestní oznámení a v oznamovaném jednání lze spatřovat podezření z přestupku v působnosti policie, postoupí podnět včetně všech shromážděných materiálů útvaru příslušnému k dalšímu postupu ve věci. Pokud v oznamovaném jednání lze spatřovat podezření z přestupku v působnosti jiného orgánu státní správy či samosprávy, postoupí podnět tomuto orgánu. Pokud nelze v oznamovaném jednání spatřovat podezření z žádného přestupku, věc bez dalšího opatření založí. Oznamovatele o provedeném opatření vyrozumí; to neplatí, pokud se práva na vyrozumění po řádném poučení vzdal. 

(6) Vyjádření nesouhlasu s některým rozhodnutím podle odstavce 5 je třeba chápat jako podnět k výkonu oprávnění státního zástupce ve smyslu § 157 a 157a trestního řádu a jako takový jej postoupit k rozhodnutí státnímu zástupci, který by byl příslušný vykonávat dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení. 

Čl. 32 

Plánování

(1) V zájmu zajištění přehlednosti, úplnosti a rychlosti řízení, sestaví policejní orgán zejména u složitějších, rozsáhlejších nebo závažnějších případů zpravidla bez zbytečného odkladu po převzetí trestního oznámení nebo jiného podnětu plán další činnosti, kterým je 

a) plán prověřování, pokud následuje postup podle právního předpisu²⁾, 

b) plán vyšetřování, pokud následuje postup podle právního předpisu⁴⁸⁾, 

vedený v informačním systému ETŘ, pokud tomu nebrání taktické důvody nebo rozhodnutí vedoucího pracovníka. 

(2) Policejní orgán plán pravidelně aktualizuje v souladu s důkazní situací. 

Hlava IV 

Některé úkony prováděné v rámci trestního stíhání 

Čl. 33 

Trestní stíhání 

(1) Úkony trestního řízení provádí policejní orgán podle příslušných ustanovení trestního řádu, zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) a zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů). 

(2) Jestliže policejní orgán zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že podezřelý se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo pátrání policie k jeho zadržení na území České republiky je neúčinné, projedná s příslušným státním zástupcem, zda nenastaly důvody pro postup podle právního předpisu⁴⁹⁾ a řídí se jeho pokyny. 

(3) Doručování usnesení o zahájení trestního stíhání podezřelému, který se zdržuje v cizině, upravuje interní akt řízení⁵⁰⁾. Nezjistí-li policejní orgán přesné místo pobytu podezřelého v cizině, požádá ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci policejního prezidia o prověrku v zemích předpokládaného pobytu podezřelého. 

(4) Shledá-li policejní orgán v trestním řízení proti obviněnému stíhanému pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 2 roky, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 3 roky, důvody pro nevydání nebo odnětí cestovního dokladu⁵¹⁾, podá státnímu zástupci podnět k vydání návrhu na uložení omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. 

Čl. 34 

Právo na obhajobu 

(1) Policejní orgán je povinen v rámci prováděných úkonů plně respektovat právo obviněného na obhajobu, zejména pak v každé fázi řízení posuzovat, zda nenastal důvod nutné obhajoby a rovněž sledovat, zda důvody nutné obhajoby trvají; pokud pominou, neprodleně informovat soud, který obhájce ustanovil, a navrhnout mu, aby ustanovení zrušil. 

(2) Obviněný musí být před každým výslechem nebo jiným procesním úkonem, jehož se účastní, poučen zejména o právu zvolit si obhájce nebo žádat jeho ustanovení⁵²⁾ a radit se s ním během úkonů prováděných policejním orgánem, žádat přítomnost obhájce při výslechu nebo jiných úkonech⁵³⁾, a je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, i o právu na rozmluvu s obhájcem bez přítomnosti třetí osoby. Poučení obviněného se doslovně poznamená do protokolu o úkonu, před nímž bylo poučení dáno. Obdobně musí být o právu zvolit si obhájce a právu radit se s ním poučen podezřelý, který byl zadržen⁵⁴⁾, a zmocněnec stíhané právnické osoby. 

Čl. 35 

Rozhodnutí o výši odměny a náhrady hotových výdajů obhájce a zmocněnce poškozeného 

(1) Pokud policejní orgán vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, rozhodne na návrh obhájce, který byl obviněnému ustanoven⁵⁵⁾, o výši odměny a náhrady hotových výdajů za právní pomoc⁵⁶⁾. 

(2) Obhájcem předložené vyúčtování odměny a hotových výdajů spojených s poskytnutím právní pomoci policejní orgán porovná s právním předpisem⁵⁷⁾ a ověří, zda údaje o rozsahu právní pomoci předkládané obhájcem odpovídají záznamům o účasti obhájce na procesních úkonech v trestním spise. 

(3) O návrhu obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za poskytnutou právní pomoc rozhodne policejní orgán usnesením, které vydá bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání návrhu. 

(4) Na návrh obhájce může policejní orgán přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a na náhradu hotových výdajů za poskytnutou právní pomoc⁵⁶⁾. Zálohu však určí jen zcela výjimečně, například tehdy, nebude-li možné termín skončení vyšetřování odhadnout ani po 6 měsících trvání trestního stíhání, a vždy jen maximálně do výše odměny a náhrady hotových výdajů, které obhájci náleží za úkony v přípravném řízení již provedené. 

(5) Navrhovanou odměnu nebo náhradu hotových výdajů za poskytnutou právní pomoc policejní orgán nepřizná zejména tehdy, jestliže 

a) z návrhu není patrné, za které konkrétní úkony právní pomoci má být odměna přiznána nebo se kterými právními úkony měl obhájce hotové výdaje, 

b) zjistí z trestního spisu nebo od obviněného, popřípadě od dalších osob s právem jednat s obhájcem o právní pomoci ve prospěch obviněného, že úkon, za nějž má být podle návrhu obhájce přiznána odměna nebo náhrada hotových výdajů, nebyl proveden, 

c) hotové výdaje vynaložené v souvislosti s poskytováním právní pomoci nejsou doloženy doklady nebo hodnověrně odůvodněny, 

d) je návrh uplatněn po uplynutí 1 roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajoby skončila. 

(6) Obhájci nelze přiznat více, než on sám uplatňuje, byť je zjištěno, že jeho odměna nebo náhrady hotových výdajů mají být podle právního předpisu⁵⁷⁾ vyšší. Jednotlivě uplatněné položky je nutno posuzovat samostatně. 

(7) Nepřizná-li policejní orgán obhájcem navrhovanou odměnu nebo náhradu hotových výdajů, musí své rozhodnutí v usnesení podrobně odůvodnit, zejména uvést, která z dílčích položek rozpisu celkové odměny nebo náhrady hotových výdajů za právní pomoc je nesprávná. Po nabytí právní moci usnesení, kterým nebyla navrhovaná odměna nebo náhrada hotových výdajů za poskytnutí právní pomoci obhájci přiznána, rozhodne policejní orgán o novém návrhu obhájce jen tehdy, prokáže-li obhájce důvodnost odměny nebo náhrady hotových výdajů. 

(8) Opis pravomocného usnesení s doložkou právní moci policejní orgán zašle ekonomickému pracovišti spolu s návrhem obhájce a se žádostí o vyplacení celkové částky za poskytnutou právní pomoc. 

(9) Při rozhodování o výši odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného zmocněnce poškozeného se postupuje obdobně. 

Hlava V 

Omezení osobní svobody 

Čl. 36 

Postup po zadržení 

(1) Zadržení obviněného i osoby podezřelé policejní orgán bezodkladně ohlásí státnímu zástupci, kterého současně informuje o stavu věci a o zamýšlených úkonech, a projedná s ním i další postup, zejména předložení podnětu na podání návrhu na vzetí do vazby, pokud policejní orgán návrh na takový úkon pro trvající důvody vazby hodlá učinit. 

(2) Zadrženého podezřelého policejní orgán seznámí se skutkovými okolnostmi, pro které je podezřelý, a důvody zadržení, rovněž ho poučí o právu zvolit si obhájce, radit se s ním již v průběhu zadržení a žádat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu. Ke zvolení obhájce stanoví zadrženému přiměřenou lhůtu nejdéle v hodinách a poskytne mu součinnost, tak aby se zadržený mohl s obhájcem spojit pomocí telefonu, případně si obhájce vybrat podle telefonního seznamu nebo seznamu advokátů. Bez přítomnosti obhájce policejní orgán zadrženého vyslechne, jestliže zadržený volbu obhájce odmítl nebo lhůta ke zvolení obhájce uplynula marně anebo pokud se obhájce v přiměřené lhůtě k výslechu nedostavil nebo je nedosažitelný. 

(3) Zadržená osoba musí být neprodleně poučena o svých právech dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU a toto poučení musí obdržet i v písemné podobě. Musí jí být dána možnost si toto poučení přečíst a ponechat si je u sebe po celou dobu, kdy je zbavena svobody. Písemné poučení o právech musí být sepsané v jazyce, kterému zadržená osoba rozumí; není-li písemné poučení o právech v příslušném jazyce k dispozici, musí být o svých právech poučena ústně v jazyce, kterému rozumí, a písemné vyhotovení poučení o právech v jazyce, kterému rozumí, se jí poskytne bez zbytečného odkladu. 

(4) Jde-li o zadržení podezřelého bez předchozího souhlasu státního zástupce, policejní orgán provede jeho výslech a další úkony potřebné zejména k tomu, aby potvrdil nebo rozptýlil podezření směřující proti zadrženému. Pokud je podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou, propustí policejní orgán osobu na svobodu. Nachází-li se zadržená osoba v policejní cele nebo je z jakéhokoli důvodu v moci jiného policejního orgánu než toho, který vede trestní řízení, vydá příslušný policejní orgán písemný pokyn k propuštění a doručí jej tomu, v jehož moci se zadržená osoba nalézá. Policejní orgán postupuje stejně i v případě, že mu dozorující státní zástupce vydá pokyn ústně nebo telefonicky. Pokud je to možné, zajistí policejní orgán pokyn státního zástupce v písemné podobě a sám jej nevydává. Datum a čas skutečného propuštění osoby ze zadržení zaznamenává policejní orgán do protokolu. Pokud se podezření potvrdí, zahájí příslušný policejní orgán trestní stíhání a pokračuje ve vyšetřování. Podkladové materiály potřebné pro rozhodnutí o zadržení předloží ve lhůtě 48 hodin od zadržení s dostatečným předstihem státnímu zástupci s podnětem k podání návrhu na vzetí obviněného do vazby tak, aby státní zástupce do skončení této lhůty mohl věc v potřebném rozsahu prostudovat a návrh na vzetí obviněného do vazby doručit soudu, nebo vydat svůj příkaz k propuštění ze zadržení. 

(5) Po dobu, kdy jsou se zadrženým prováděny procesní úkony, je prováděna jeho ostraha, která trvá i v době mimo konání procesních úkonů. V tuto dobu je zadržený zpravidla umístěn v policejní cele. Jsou-li pro to dány podmínky, může příslušný vedoucí pracovník na základě pokynu státního zástupce vydat rozhodnutí o eskortě zadrženého obviněného přímo k určenému soudci k rozhodnutí o vzetí do vazby bez umístění v cele. Nebyla-li zadržená osoba eskortována přímo k soudci k rozhodnutí o vazbě, určuje čas a místo eskorty příslušný soudce pokynem adresovaným orgánu pověřenému výkonem ostrahy, který zajišťuje i eskortu zadrženého k určenému soudci a do místa výkonu vazby. 

(6) Ve lhůtě 24 hodin pro rozhodnutí soudu o návrhu státního zástupce na vzetí obviněného do vazby lze úkony za účasti zadržené osoby, které by mohly zasáhnout do času, v němž by zadržená osoba měla být eskortována k soudci, provádět jen s vědomím soudce. 

Čl. 37 

Příkaz k zatčení 

(1) Nelze-li obviněného předvolat, předvést nebo zadržet, protože jeho pobyt není znám nebo proto, že se skrývá, policejní orgán zpravidla požádá příslušný policejní orgán služby kriminální policie a vyšetřování pověřený pátráním o vyhlášení pátrání po pobytu. Je-li toto pátrání bezvýsledné a je zde některý z důvodů vazby⁵⁸⁾, policejní orgán zpracuje podnět k návrhu na vydání příkazu k zatčení, evropského zatýkacího rozkazu nebo mezinárodního zatýkacího rozkazu, který předloží státnímu zástupci. 

(2) V podnětu na vydání příkazu k zatčení policejní orgán kromě povinných údajů a popisu osoby uvede, po jakou dobu bylo pátrání po pobytu v místě působnosti policejního orgánu bezvýsledné. 

Čl. 38 

Návrh na vzetí do vazby 

(1) Má-li policejní orgán zato, že je dán některý z důvodů vazby⁵⁸⁾ vypracuje podnět k podání návrhu státního zástupce na vzetí obviněného do vazby, který spolu s trestním spisem či kopií trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. b)), v níž musí být písemné materiály o skutečnostech, o něž se podnět na vzetí do vazby opírá, bezodkladně doručí státnímu zástupci. 

(2) Lhůtu doručení podnětu na vzetí do vazby projedná policejní orgán se státním zástupcem zpravidla již při hlášení o zadržení. Přesný čas doručení podnětu státnímu zástupci si nechá policejní orgán potvrdit na stejnopisu podnětu. 

(3) V mimopracovní době a není-li příslušný soudce bezprostředně dosažitelný, je policejní orgán povinen, na žádost státního zástupce zajistit též bezodkladné doručení⁵⁹⁾ návrhu státního zástupce na vzetí do vazby určenému soudci. V takovém případě policejní orgán dbá, aby na stejnopisu návrhu státního zástupce na vzetí do vazby bylo vyznačeno datum a přesný čas odevzdání návrhu soudci nebo podatelně soudu; stejnopis návrhu na vzetí do vazby doručí zpět státnímu zástupci. 

Čl. 39 

Trvání vazby v přípravném řízení 

(1) Vazba může trvat jen po dobu trvání důvodů pro vzetí do vazby. 

(2) Policejní orgán je povinen vazební věci vyřizovat přednostně s největším urychlením a ukončit je v době co nejkratší. Trestní spis s návrhem na podání obžaloby musí být státnímu zástupci odevzdán nejméně 15 dnů před uplynutím 3 měsíců ode dne vzetí obviněného do vazby. 

(3) Není-li možné předložit státnímu zástupci trestní spis s návrhem na podání obžaloby ve lhůtě stanovené v odstavci 2, neboť pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů nebylo možno trestní stíhání ukončit, předloží policejní orgán v této lhůtě státnímu zástupci podnět na prodloužení doby trvání vazby. Současně s podnětem na prodloužení doby trvání vazby musí být předložen zpravidla i trestní spis (čl. 79b odst. 1 písm. a)). 

(4) O skončeném vyšetřování vyrozumí policejní orgán věznici, kde je vazba vykonávána. 

Čl. 40 

Propuštění obviněného z vazby 

(1) Podá-li obviněný žádost o propuštění z vazby, předloží ji policejní orgán se svým stanoviskem bezodkladně státnímu zástupci. 

(2) Policejní orgán sám podá návrh na propuštění z vazby, neskončí-li vyšetřování 15 dnů před uplynutím lhůty pro trvání vazby v přípravném řízení, pokud nepodal podnět na prodloužení doby trvání vazby, nebo tomuto podnětu nebylo vyhověno, a v případech, kdy vyšetřování nebude ukončeno ve stanovených lhůtách⁶⁰⁾. 

(3) Má-li policejní orgán zato, že důvody vazby pominuly, předloží státnímu zástupci návrh na propuštění obviněného z vazby, k němuž připojí trestní spis nebo kopii trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. b)). 

(4) Návrh na propuštění z vazby se založí do trestního spisu i do kopie trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. b)) i v případě, že státní zástupce návrhu nevyhoví. 

Čl. 41 

Úkony u osob ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody 

(1) Předvést obviněného, který je ve vazbě, k policejnímu orgánu za účelem provedení úkonu v objektu vazební věznice lze jen na základě písemné žádosti podepsané nejbližším nadřízeným vedoucím pracovníkem a opatřené otiskem kulatého úředního razítka se státním znakem (žádanka). Je-li třeba provést úkon ve vazební věznici s obviněným, proti kterému vede vyšetřování jiný policejní orgán, nebo jde-li o soudní vazbu, je nutno opatřit k provedení tohoto úkonu písemný souhlas příslušného policejního orgánu, státního zástupce či soudu⁶¹⁾. 

(2) Úkony za účasti osob ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici nebo vazební věznici může na žádost policejního orgánu povolit ředitel věznice nebo vazební věznice, ve které má být úkon proveden. V žádosti musí být uvedeno jméno, příjmení a datum narození odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody, jméno a příjmení policisty, který úkon provede, jména a příjmení policistů, případně dalších osob, které se budou úkonu účastnit nebo mu budou přítomni, a doba úkonu, kterou policejní orgán dohodne s ředitelem věznice nebo vazební věznice předem. Předvést odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody k policejnímu orgánu za účelem provedení úkonu v objektu věznice nebo vazební věznice lze jen na základě písemné žádosti podepsané nejbližším nadřízeným vedoucím pracovníkem a opatřené otiskem kulatého úředního razítka se státním znakem (žádanka). 

(3) Žádost o dočasné přemístění odsouzeného do jiné věznice nebo vazební věznice na dobu nezbytně nutnou k provedení úkonu zašle policejní orgán řediteli věznice nebo vazební věznice, kde se odsouzený právě nachází, nejméně 10 dnů před požadovaným termínem přemístění. Písemná žádost musí být schválena ředitelem krajského ředitelství nebo vedoucím jeho územního odboru, ředitelem útvaru policie s celostátní působností nebo vedoucím jeho odboru nebo ředitelem úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a musí být opatřena otiskem kulatého úředního razítka se státním znakem. Žádost musí obsahovat údaje stanovené v odstavci 2, včetně popisu úkonů, které budou po přemístění za účasti odsouzeného provedeny, a zpravidla i den, od kterého již nebude přítomnost odsouzeného ve věznici nebo vazební věznici, kam byl na žádost přemístěn, nadále třeba⁶²⁾. Žádost o trvalé přemístění obviněného do jiné věznice nebo vazební věznice zašle policejní orgán generálnímu řediteli Vězeňské služby České republiky, a to pouze výjimečně, s náležitostmi stanovenými v tomto odstavci a s řádným odůvodněním. O přemístění rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby České republiky. 

(4) Vydání obviněného, který je ve vazbě, policejnímu orgánu mimo objekt věznice nebo vazební věznice se provede na základě písemné žádosti adresované řediteli věznice nebo vazební věznice podepsané ředitelem příslušného útvaru policie, vedoucím územního odboru příslušného krajského ředitelství nebo ředitelem úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, jde-li o vydání na dobu nepřevyšující 24 hodin; v ostatních případech státním zástupcem vykonávajícím dozor v trestním řízení, v rámci kterého byl tento obviněný vzat do vazby. Při vyžádání obviněného musí být zabezpečeno jeho střežení. Vedoucí pracovník určí eskortu obviněného nebo požádá o eskortu jiný policejní orgán. V žádosti o provedení eskorty musí být uvedeny osobní údaje obviněného a další potřebné skutečnosti (nebezpečnost osoby), jméno a příjmení velitele eskorty, který vazební věznici potvrdí převzetí eskortovaného. Jde-li o eskortu k procesnímu úkonu na dobu delší než 24 hodin, musí být v žádosti uvedena vazební věznice nebo policejní orgán s celou, kde bude obviněný umístěn po skončení procesních úkonů⁶³⁾. Obdobně se postupuje k zajištění účasti na úkonech trestního řízení odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody. 

(5) Je-li v zájmu vyšetřování nezbytné přemístit obviněného ve výkonu vazby do jiné vazební věznice, policejní orgán předloží státnímu zástupci návrh na přemístění, v němž uvede důvody tohoto opatření. 

Čl. 42 

Povolování a kontrola korespondence 

Policejní orgán kontroluje korespondenci jen obviněnému, který je v koluzní vazbě⁶⁴⁾, s výjimkou korespondence mezi obviněným a jeho obhájcem, mezi obviněným a advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci, a mezi obviněným a státními orgány České republiky nebo mezinárodní organizací, která je podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv⁶⁵⁾, jakož i korespondence s dalšími orgány⁶⁶⁾, jejíž kontrola je nepřípustná. Policejní orgán každou písemnost od obviněného nebo adresovanou obviněnému poznamená do záznamu o povolování a kontrole korespondence, který založí do trestního spisu i do kopie trestního spisu (čl. 79b odst. 1 písm. b)). Policejní orgán zadrží dopis nebo jinou písemnost, v níž jsou obsaženy informace týkající se trestního řízení, které by adresát mohl využít v rozporu s účelem trestního řízení. O zadržení písemnosti, pokud to neohrozí trestní řízení, vyrozumí vazební věznici a adresátovi sdělí tu část obsahu písemnosti, která není z hlediska účelu trestního řízení závadná. 

Čl. 43 

Rozmluva obhájce s obviněným ve vazbě a se zadrženou osobou 

Obhájci musí být kdykoliv umožněna rozmluva s obviněným ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a to bez přítomnosti třetí osoby⁶⁷⁾. To platí i v případě obviněného, který byl policejním orgánem zadržen⁶⁸⁾ a dosud nebylo soudcem o zadržené osobě rozhodnuto, či osoby, která byla zadržena jako podezřelá ze spáchání trestného činu⁴⁰⁾, i v případě jejich umístění v policejní cele. 

Čl. 44 

Přebírání věcí a peněz policejním orgánem 

Policejní orgán není oprávněn přebírat pro obviněného jakékoliv věci nebo peníze. 

Čl. 45 

Povolování návštěv 

(1) Obviněný, který je ve vazbě, je oprávněn přijímat ve vazební věznici návštěvy⁶⁹⁾. Byl-li však obviněný vzat do koluzní vazby⁶⁴⁾, stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy v přípravném řízení státní zástupce⁷⁰⁾. Uvědomí-li vazební věznice nebo státní zastupitelství policejní orgán o termínu konání povolené návštěvy a je-li v podmínkách stanovených státním zástupcem uvedena přítomnost orgánu činného v trestním řízení, dostaví se policejní orgán do vazební věznice a o průběhu návštěvy sepíše úřední záznam, který založí do trestního spisu. 

(2) Je-li obviněný, u něhož jsou dány důvody vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody a je-li to z hlediska účelu trestního řízení nezbytné, upozorní policejní orgán státního zástupce na tuto okolnost přípisem s odůvodněnou žádostí na podání návrhu na obsah a trvání nezbytných omezení, která se proti němu uplatní. Ta mohou spočívat například v zákazu styku s určitými osobami z řad spoluodsouzených a omezení návštěv. Jakmile pominou důvody vazby, nejpozději však při skončení vyšetřování, policejní orgán neprodleně zašle státnímu zástupci návrh na zrušení těchto omezení či informaci, zda omezení trvají i nadále po podání návrhu na podání obžaloby. 

Čl. 46 

Doklady osob ve vazbě 

Osobní doklady vystavené na jméno obviněného (např. občanský průkaz, vojenská knížka, cestovní doklady, průkazy opravňující ke vstupu na pracoviště), který je vzat do vazby, se uloží spolu s osobními věcmi obviněného. Zbrojní průkaz a průkazy zbraní vystavené na jméno obviněného se zašlou s krátkým přípisem útvaru policie, který doklady vydal.  

Čl. 47 

Zajištění obydlí a péče o osoby a zvířata 

(1) Policejní orgán osobu omezenou na osobní svobodě vyzve k učinění dispozice, jak má být po dobu omezení její osobní svobody nakládáno s majetkem, ke kterému má tato osoba určitá práva či povinnosti (např. vlastnické či užívací právo, povinnost péče o zvíře). Policejní orgán umožní osobě omezené na osobní svobodě určit osobu, která bude dispozice zaopatřovat. Neurčí-li takovou osobu, nebo ji nebude možné ani přes přiměřeně vynaložené úsilí kontaktovat, je policejní orgán povinen s přihlédnutím k učiněným dispozicím v rámci předcházení škodám a ochrany majetku učinit v nezbytném rozsahu potřebná opatření. 

(2) Bez souhlasu ze strany osoby omezené na osobní svobodě, nesmí policejní orgán do prostor chráněných pro nedotknutelnost obydlí^70a) vstoupit. Výjimkou jsou případy, kdy jsou naplněny podmínky stanovené v právním předpise^70b). 

(3) Pokud osoba v okamžiku omezení na osobní svobodě za poskytnutí přiměřené součinnosti policejního orgánu nezajistí odpovídající péči o dítě, požádá policejní orgán příslušný obecní úřad o zajištění neodkladné péče podle právního předpisu^70c). 

(4) Pokud osoba v okamžiku omezení na osobní svobodě pečuje o dospělou osobu vyžadující trvalou péči (rozhodnutí o nároku na příspěvek na péči ve III nebo IV stupni závislosti)^70d) a tuto péči nelze svěřit jiné osobě, kontaktuje policejní orgán sociálního pracovníka obecního úřadu s rozšířenou působností⁷¹⁾. V mimopracovní době kontaktuje policejní orgán s žádostí o zajištění neodkladné péče zdravotnickou službu. 

Čl. 48 

Společné ustanovení 

Podle čl. 46 a 47 postupuje policejní orgán i v případě zadržení nebo vzetí do vazby cizího státního příslušníka s trvalým pobytem mimo území České republiky. Neučiní-li tento obviněný o svých věcech žádné dispozice, podá policejní orgán návrh na předání věcí příslušnému zastupitelskému úřadu. O tomto opatření obviněného vyrozumí. 

Hlava VI 

Správa zajištěné věci 

Čl. 49 

Úschova zajištěné věci 

(1) Věci zajištěné (vydané, odňaté nebo zaměněné)⁷²⁾ a věcné důkazy zajištěné při ohledání místa činu se zpravidla uschovají v místnosti k tomu zvlášť určené. O úschově zajištěných věcí se vede evidence v elektronické podobě⁷³⁾. Za věci uložené k úschově odpovídá vedoucí pracovník nebo jím pověřený pracovník, který na žádost policisty, který vede trestní řízení, věc z úschovy vydá. Každé vydání a vzetí věci do úschovy je zaznamenáno v evidenci zajištěných věcí. Uvedenému režimu zpravidla nepodléhají písemnosti, například faktury, soupisky zboží, které jsou přílohou trestního spisu jako listinné důkazy. 

(2) Věc, která má být uschována a kterou nelze pro značnou hmotnost, rozměr nebo zvláštní charakter uložit obvyklým způsobem v místnosti k tomu určené nebo u které je potřeba zajistit správu, policejní orgán předá společně s informací o charakteru této věci ekonomickému pracovišti a o předání sepíše záznam. Za další správu a náklady související se správou věci zodpovídá ekonomické pracoviště. 

(3) Policejní orgán neprodleně vyrozumí ekonomické pracoviště o přechodu správy zajištěné věci na soud, aby mohl být od tohoto data do rozhodnutí soudu veden oddělený účet o nákladech na úschovu zajištěné věci. Podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu, návrhu na potrestání, návrhu na zabrání věci nebo návrhu na zajištění náhradní hodnoty přechází správa zajištěné věci na soud^73a). 

(4) Pokud policejní orgán předpokládá budoucí zajištění věci zvláštního charakteru, u níž bude potřeba zajistit úschovu a následnou správu, projedná to předem se zástupcem ekonomického pracoviště. Zástupce ekonomického pracoviště následně sdělí policejnímu orgánu, jak s věcí naloží, zda správu zajistí vlastní péčí, či zda bude vyžádána spolupráce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, případně jiného orgánu nebo subjektu^73b). 

(5) K zajišťované věci je potřeba zajistit také doklady, které se k ní váží. 

Čl. 50 

Nakládání se zajištěnou věci 

(1) Nakládání se zajištěnou věcí a její správu upravují právní předpisy^73c). Správa některých typů zajištěných věcí přísluší speciálním orgánům^73d). 

(2) Bude-li třeba zajištěnou věcí důležitou pro trestní řízení provést důkaz v řízení před soudem, předá se současně s trestním spisem státnímu zástupci. Střelné zbraně nebo střelivo se předají do úschovy službě pro zbraně a bezpečnostní materiál a současně se tato služba vyrozumí o dalším nakládání s nimi, jejich případném zabrání či propadnutí⁷⁴⁾. Munici, výbušniny nebo výbušné předměty zajistí Pyrotechnická služba^74a) k dočasnému uložení na jiné vhodné místo do doby vydání dalšího rozhodnutí v rámci trestního řízení na základě vyžádání policejního orgánu cestou operačního střediska operačního odboru policejního prezidia. 

(3) Pokud dojde k zajištění platné finanční hotovosti a není jí dále třeba k případnému znaleckému zkoumání, předá se ekonomickému pracovišti do úschovy, o čemž se vyhotoví záznam; prvopis záznamu se založí do trestního spisu a stejnopis předá ekonomickému pracovišti. V případě, že nelze zajištěnou měnu uložit na účtu spravovaném ekonomickým pracovištěm, uloží se v určeném trezoru tohoto pracoviště nebo v bezpečnostní schránce u České národní banky. 

(4) Věc, která byla vydána nebo odňata v souvislosti s trestním stíháním cizího státního příslušníka, se vždy, má-li být podána žádost cizímu státu o převzetí trestního stíhání, předá státnímu zastupitelství. To neplatí, jsou-li dány důvody pro vrácení nebo zničení této věci⁷⁵⁾. 

(5) Skladování návykových látek, prekurzorů a látek s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem po jejich zajištění a případném znaleckém zkoumání upravuje interní akt řízení⁷⁶⁾. 

(6) Ustanovení čl. 49 odst. 1 až 3 se užije přiměřeně, jde-li o přestupek, o němž má rozhodnout orgán příslušný k jeho projednání nebo orgán příslušný ke kázeňskému nebo kárnému projednání. Zajištěné věci, vyjma látek podléhajících zvláštnímu režimu skladování ⁷⁶⁾, se spolu s opatřením nebo s pravomocným usnesením o postoupení věci⁷⁷⁾ předají orgánu příslušnému k projednání. 

(7) Pokud ekonomické pracoviště nemůže provádět správu zajištěné věci vlastními silami, vydá policejní orgán na jeho žádost formou opatření pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo jiný orgán nebo subjekt^73b) pověření^77a), ve kterém uvede rozsah správy. V pověření může být současně vydán souhlas s tím, aby pověřený správce činil s věcí ve správním nebo jiném řízení všechny úkony, které jinak může činit jeho vlastník^77b). 

Čl. 51 

Vrácení věci a jiné dispozice s ní 

(1) Není-li známo, komu věc patří, policejní orgán věc popíše s uvedením okolností, za kterých byla zajištěna, a tento popis umístí viditelně na místě veřejně přístupném, zpravidla na úřední desce místně příslušného útvaru policie, soudu, státního zastupitelství nebo orgánu veřejné správy společně s vyzváním, aby se poškozený přihlásil do 6 měsíců od vyhlášení⁷⁸⁾. Obsah úřední desky zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jde-li o věc cennou nebo jinak významnou, policejní orgán může požádat o zveřejnění popisu ve sdělovacích prostředcích. 

(2) Obviněnému ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody mohou být předány jen ty věci, které smí mít ve věznici u sebe nebo které lze do jeho propuštění bez překážek ve věznici uschovat. Policejní orgán proto předání věci obviněnému zpravidla projedná s příslušným pracovníkem věznice. U ostatních věcí, u kterých není vzhledem k jejich povaze nebo množství úschova možná, zajistí policejní orgán předání věcí osobě, kterou obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody určí. 

(3) Nepřevezme-li ten, kdo je k tomu oprávněn, věc i přes opakovanou výzvu, která musí být řádně zadokumentovaná, rozhodne policejní orgán usnesením o prodeji věci⁷⁹⁾. Před vydáním usnesení vyrozumí policejní orgán vedoucího odboru specializovaných ekonomických činností policejního prezidia a po nabytí právní moci usnesení mu předá věc k realizaci prodeje⁸⁰⁾. 

(4) Rozhodne-li policejní orgán usnesením o zničení věci^80a), nakládá po nabytí právní moci usnesení s touto věcí dále jako s odpadem⁸¹⁾. Pokud není schopen sám věc zničit, předá ji ekonomickému pracovišti, které zničení zajistí. Zničení se provede za účasti minimálně dvou osob. Ten, kdo zajišťuje zničení věci, o průběhu sepíše záznam, ve kterém uvede zejména popis věci, způsob zničení a zúčastněné osoby. V případě likvidace návykových látek, prekurzorů a látek s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem postupuje podle interního aktu řízení⁷⁶⁾. Likvidaci munice, výbušnin nebo výbušných předmětů, kterou provádí Pyrotechnická služba, upravuje interní akt řízení^81a). 

Čl. 51a 

Prodej zajištěné věci 

(1) Je-li nebezpečí, že se věc zkazí, policejní orgán rozhodne usnesením o jejím prodeji a vykonatelné usnesení předá ekonomickému pracovišti k zajištění prodeje. Pokud zjistí, že věc nelze prodat a prošla její doba spotřeby, vyhotoví o tom úřední záznam a věc jako bezcennou zničí^80a). 

(2) V případě, že ekonomické pracoviště při správě věcí zjistí, že jsou u zajištěných věcí splněny zákonné podmínky pro prodej⁸²⁾, informuje o této skutečnosti písemně policejní orgán. 

(3) Policejní orgán před vydáním rozhodnutí o prodeji věci⁸³⁾ vydá, pokud tak již neučinil dříve (čl. 50 odst. 7), pověření k výkonu správy věci^73b) Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo jinému orgánu nebo subjektu^73b), kterému je věc následně předána ke správě. Věc předává ekonomické pracoviště nebo policejní orgán na základě předávacího protokolu, ve kterém je uveden zejména popis věci a další důležité skutečnosti o stavu věci (např. poškození a stav tachometru u dopravních prostředků). Pokud dojde k dohodě mezi ekonomickým pracovištěm a pověřeným správcem, může být věc spravována pověřeným správcem na původním místě do realizace prodeje. Před rozhodnutím o prodeji věci policejní orgán písemně informuje státního zástupce, že věc má být prodána, s výjimkou případu, kdy má být prodána věc podléhající rychlé zkáze^83a). Policejní orgán vydá rozhodnutí o prodeji⁸³⁾, které po nabytí právní moci předá k realizaci orgánu nebo subjektu pověřenému správou. 

Čl. 51b 

Nakládání s propadlým majetkem 

Připadla-li věc do vlastnictví státu⁸⁴⁾, zajistí policejní orgán předání této věci organizační složce státu, které hospodaření s ní přísluší⁸⁵⁾. Jakmile rozhodnutí nabude právní moci, předá věc na základě protokolu této organizační složce státu. Obdobně postupuje i v případech, bylo-li o věci uložené u policejního orgánu vydáno rozhodnutí soudu⁸⁶⁾. V protokolu o předání věci policejní orgán uvede, na základě jaké právní skutečnosti připadla věc do vlastnictví státu a poskytne originál nabývacího titulu. 

Hlava VII 

Odposlech

Čl. 51 

zrušen

Hlava VIII 

Znalec a tlumočník 

Čl. 52 

Přibrání znalce 

(1) Vypracování znaleckého posudku lze vyžádat od znalce zapsaného v seznamu znalců a tlumočníků⁹²⁾. Není-li pro obor, jehož se znalecký posudek týká, zapsán žádný znalec nebo od žádného ze zapsaných znalců nelze posudek vyžádat, policejní orgán o tom sepíše úřední záznam, který založí do trestního spisu. Podle trestního řádu pak přibere osobu⁹³⁾, která má potřebné odborné předpoklady pro podání posudku a před podáním posudku složí do rukou policejního orgánu slib⁹⁴⁾. Údaje o potřebné odborné způsobilosti znalce a složení slibu policejní orgán založí do trestního spisu. 

(2) Při vyžadování zkoumání⁹⁵⁾ v oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat, jejichž předmětem zkoumání jsou záznamy na SIM kartách mobilních telefonů, opatří dožadující policejní orgán před vyžádáním znaleckého zkoumání příkaz předsedy senátu nebo v přípravném řízení soudce⁹⁶⁾, který bude součástí žádosti o znalecké zkoumání v oboru kriminalistika odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat. Pokud se budou v rámci tohoto zkoumání zjišťovat zprostředkované údaje, tedy údaje již doručené volanému účastníku ještě před tím, než mobilní telefon získal do své moci policejní orgán jako věc důležitou pro trestní řízení⁹⁷⁾, není třeba ke zjištění obsahu těchto údajů vyžadovat příkaz soudce. 

(3) Při vyžadování znaleckého zkoumání se přednostně přibírají znalecká pracoviště policie podle konkrétní příslušnosti stanovené interním aktem řízení²⁸⁾. Pokud žádné znalecké pracoviště policie nedisponuje potřebným znaleckým oborem, odvětvím nebo potřebnou kapacitou a věc nesnese odkladu, je policejní orgán oprávněn přibrat ke znaleckému zkoumání jiného znalce. 

(4) Ve zvláště obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení rozhodne policejní orgán opatřením o přibrání státního orgánu, vědeckého ústavu, vysoké školy nebo instituce specializované na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem^97a). Pokud je vyžadováno znalecké zkoumání z oboru elektrotechnika, chemie, kriminalistika, písmoznalectví nebo strojírenství, přibere se přednostně Kriminalistický ústav. 

(5) Znalecký posudek ve věcech ochrany utajovaných informací a zpravodajské činnosti v oboru působnosti Ministerstva vnitra vyžádá policejní orgán přímo od Ministerstva vnitra. 

(6) Žádost o znalecké zkoumání zpracovává výhradně policista pověřený prověřováním nebo vyšetřováním, který žádost formuluje v přímém vztahu ke stanoveným vyšetřovacím verzím a s ohledem na stanovený rozsah dokazování. 

(7) Ke znaleckému zkoumání jsou zasílány pouze stopy, u nichž se zadavatel důvodně domnívá, že jejich zkoumáním bude získána nová využitelná informace důležitá pro jeho rozhodnutí ve věci, přičemž přihlíží k efektivnosti a ekonomičnosti vyžádaného znaleckého zkoumání v kontextu s trestní věcí, v níž je znalecké zkoumání vyžadováno. 

(8) Pokud policista pověřený prověřováním nebo vyšetřováním zjistí, že znalecké zkoumání již není nutné provádět, je povinen tuto skutečnost neprodleně a prokazatelně sdělit znaleckému pracovišti. 

Čl. 53 

Vyšetření duševního stavu obviněného 

(1) K vyšetření duševního stavu obviněného se přibere vždy znalec z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie, přičemž policejní orgán vždy posuzuje, zda je to třeba k rozhodnutí. Je-li nutno posuzovat osobnost obviněného ve vztahu k vyšetření duševního stavu, přibere se zpravidla též znalec z oboru zdravotnictví odvětví klinická psychologie. 

(2) Je-li třeba k vyšetření duševního stavu pozorování obviněného ve zdravotnickém ústavu, policejní orgán po předchozí konzultaci takového opatření se znalcem navrhne státnímu zástupci, aby příslušný soudce vydal rozhodnutí o umístění obviněného ve zdravotnickém ústavu, a je-li ve vazbě, na zvláštním nemocničním oddělení vazební věznice. Důvody tohoto opatření musí být v návrhu policejního orgánu patřičně rozvedeny. 

(3) Ambulantní vyšetření duševního stavu obviněného, který je ve vazbě, se provede zpravidla ve vazební věznici; nehrozí-li nebezpečí narušení průběhu vyšetřování, lze obviněného předvést na pracoviště znalce. Bylo-li nařízeno vyšetření duševního stavu obviněného jeho pozorováním ve zvláštním nemocničním oddělení vazební věznice, zařídí umístění obviněného v tomto oddělení ředitel vazební věznice, v níž vykonává vazbu. Je-li obviněný na svobodě, zařídí jeho umístění ve zdravotnickém ústavu policejní orgán v součinnosti se znalcem a orgány příslušného zdravotnického pracoviště. 

(4) Bylo-li u obviněného již v dřívější době provedeno vyšetření duševního stavu, opatří policejní orgán materiály o tomto vyšetření a předá je znalci, neučiní-li tak znalec sám. 

(5) Jestliže znalec při vyšetření duševního stavu obviněného shledá podmínky nasvědčující jeho nepříčetnosti a vysloví se o tom, že jeho pobyt na svobodě je pro společnost nebezpečný, podá policejní orgán neprodleně, vedle podnětu na zastavení nebo přerušení trestního stíhání, státnímu zástupci podnět k zahájení řízení o uložení ochranného léčení. 

Čl. 54 

Přibrání tlumočníka 

Jako tlumočníka přibere policejní orgán osobu zapsanou v seznamu znalců a tlumočníků příslušného krajského soudu nebo jinou vhodnou osobu, která má potřebné jazykové znalosti. Byla-li za tlumočníka přibrána osoba, která není zapsána v tomto seznamu, ověří se u ní podle potřeby odborné předpoklady pro provedení tlumočnického úkonu⁹⁸⁾ a před provedením tlumočnického úkonu musí složit do rukou policejního orgánu slib⁹⁴⁾; údaje o potřebné odborné způsobilosti tlumočníka a složení slibu policejní orgán založí do trestního spisu. 

Čl. 55 

Vyúčtování znalečného a tlumočného 

Vyúčtování znalečného nebo tlumočného přezkoumá policejní orgán z hlediska sazeb a podmínek stanovených v právním předpise⁹⁹⁾. Jestliže vyúčtování předložené znalcem (ústavem, institucí) nebo tlumočníkem je v souladu s právními předpisy¹⁰⁰⁾, policejní orgán je spolu se žádostí o proplacení zašle ekonomickému pracovišti. Určí-li však odlišnou odměnu nebo náhradu nákladů, než vyúčtoval znalec (ústav, instituce) nebo tlumočník, rozhodne o znalečném nebo tlumočném usnesením¹⁰¹⁾, proti němuž je přípustná stížnost s odkladným účinkem. Stejnopis tohoto usnesení s doložkou o nabytí právní moci je přílohou žádosti o proplacení znalečného (tlumočného). O výši znalečného nebo tlumočného rozhodne policejní orgán bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od vyúčtování znalečného či tlumočného. 

Hlava IX 

Další úkony 

Čl. 56 

Předvolání a předvedení 

(1) Předvolání se provádí zpravidla písemně. Podle okolností případu může být provedeno též telefonicky, osobně nebo jinou vhodnou formou. V předvolání se uvede označení věci, místa a času výslechu (dne a hodiny), jeho předmět, případné následky nevyhovění, v jakém procesním postavení je osoba předvolávána a zda a jaké písemnosti nebo jiné věci má předvolaný s sebou přinést. Z předvolání musí být výslovně a jednoznačně zřejmé, že právě předvolávaná osoba se má konkrétně a osobně dostavit. Písemné předvolání lze považovat za řádné, pokud má stanovený obsah a bylo předepsaným způsobem doručeno. 

(2) Při předvedení svědka nebo obviněného, kteří se bez dostatečné omluvy nedostavili na řádné předvolání, jakož i předvedení obviněného i bez předchozího předvolání¹⁰²⁾, musí policejní orgán dodržet podmínky stanovené pro eskortu osob¹⁰³⁾. Nemůže-li eskortu provést nebo zajistit sám, požádá o předvedení jiný policejní orgán, z jehož územního obvodu má být osoba předvedena. O předvedení příslušníka ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru v činné službě požádá jeho nadřízeného. 

(3) Způsob a důvody předvedení uvede policejní orgán v protokolu o výslechu, nebo o tom učiní záznam, ve kterém se dále uvede doba předvedení. Bylo-li předvedení provedeno na základě žádosti jiným policejním orgánem, policejní orgán osobu převezme s úředním záznamem o předvedení, který přiloží k protokolu o výslechu. 

Čl. 57 

Některé zvláštní okolnosti provádění výslechu 

(1) Je-li výslech zachycen jen na zvukový a obrazový záznam na digitálním záznamovém zařízení, vyhotoví se bezprostředně po úkonu doslovný přepis záznamu na protokol o výslechu. Záznam se uchovává do doby provedení skartačního řízení¹⁰⁴⁾ trestního spisu. 

(2) Výslech a ochranu utajovaného svědka a částečnou ochranu svědka utajením jeho bydliště upravuje interní akt řízení¹⁰⁵⁾. 

Čl. 58 

Vyúčtování svědečného 

(1) Výši svědečného¹⁰⁶⁾, které tvoří náhrada nutných výdajů a prokázaný ušlý výdělek, určí policejní orgán usnesením a potřebné doklady zašle k proplacení ekonomickému pracovišti, popřípadě výplatu svědečného provede pracovník, který obhospodařuje stálou zálohu, pokud tomu nebrání právní předpis¹⁰⁷⁾. Svědečné se zpravidla určí na základě údajů podle předvolání k výslechu svědka¹⁰⁸⁾. U svědka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, ušlou odměnu za práci tvoří částka vypočtená ze základu daně z příjmu fyzických osob¹⁰⁹⁾ dělená počtem pracovních hodin¹¹⁰⁾ přepočteným na celé zdaňovací období. Pro výčet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně z příjmu fyzických osob podle posledního platebního výměru orgánu vykonávajícího správu daně, jenž předcházel dni, kdy je návrh na náhradu uplatňován, nejvýše však 486 000 Kč^110a). Pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší svědkovi náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za 1 den. Nutné výdaje zahrnují jízdné, stravné a nocležné. Potřebuje-li svědek s tělesnou chorobou nebo vadou průvodce nebo v jiných závažných případech, tvoří nutné výdaje průvodce a jeho ušlý výdělek součást svědečného předvolaného svědka. Svědečné u úkonu provedeného na základě dožádání určí dožádaný policejní orgán^110b). 

(2) Podle odstavce 1 postupuje policejní orgán i u osoby, která se na jeho výzvu dostavila k podání vysvětlení¹¹¹⁾. 

(3) Postup při proplácení svědečného utajenému svědkovi upravuje interní akt řízení¹⁰⁵⁾. 

Čl. 59 

Vyžadování kontrolních akcí od státních orgánů 

Je-li pro účely trestního řízení nutná kontrolní akce (revize, prověrka apod.), vyžádá policejní orgán její provedení od územně a věcně příslušného kontrolního nebo revizního orgánu. O provedení kontrolní akce ústředními orgány požádá policejní orgán prostřednictvím policejního prezidia. 

Čl. 60 

Pořádková pokuta 

(1) Usnesení o uložení pořádkové pokuty se oznámí osobě, které byla pokuta uložena, doručením opisu usnesení nebo vyhlášením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Zaplatí-li potrestaná osoba pokutu hotově, policejní orgán částku převezme, její převzetí vyznačí a podpisem potvrdí na všech vyhotoveních usnesení a potrestané osobě jedno vyhotovení předá. Opis usnesení zašle ekonomickému pracovišti spolu s peněžní částkou. 

(2) Nezaplatí-li potrestaná osoba pokutu a usnesení o uložení pokuty se stane vykonatelným¹¹²⁾, zašle jí policejní orgán složenku s výzvou, aby zaplatila pokutu do 15 dnů s upozorněním, že jinak bude pokuta vymáhána. Jakmile policejní orgán obdrží doručenku potvrzující doručení výzvy potrestané osobě nebo uplyne desetidenní lhůta od uložení výzvy, zašle stejnopis usnesení o uložení pokuty se stejnopisem výzvy k zaplacení ekonomickému pracovišti a požádá jej o vymáhání pokuty soudní cestou, nebude-li zaplacena ve stanovené době. 

(3) Obhájce nelze postihnout, jestliže se bez omluvy nedostaví k procesnímu úkonu, byť byl o jeho konání včas vyrozuměn. Pokud má policejní orgán za to, že obhájce v souvislosti s obhajobou obviněného nebo zastupováním poškozeného porušil své povinnosti ¹¹³⁾, oznámí to České advokátní komoře. To platí i při poskytování právní pomoci advokátem¹¹⁴⁾. 

Čl. 61 

Objasnění osobních poměrů 

(1) Za účelem objasnění osobních poměrů obviněného a v případě zkráceného přípravného řízení¹¹⁵⁾osobních poměrů podezřelého vyžádá policejní orgán 

a) zprávu o chování v místě bydliště od příslušného orgánu veřejné správy (obecního, městského, obvodního nebo místního úřadu), popřípadě od útvaru policie, 

b) pracovní hodnocení od zaměstnavatele (školy, učiliště); není-li v pracovním poměru, vyžádá policejní orgán hodnocení od dřívějšího zaměstnavatele jen tehdy, je-li to zejména s ohledem na dobu skončení pracovního poměru pro posouzení osobních poměrů ještě účelné, 

c) služební hodnocení a opis záznamu o oceněních za příkladný výkon služby a kárných opatřeních od příslušného služebního orgánu, jde-li o státního zaměstnance^115a), 

d) zprávu orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o mladistvého, 

e) charakteristiku od příslušného útvaru Vězeňské služby České republiky, je-li ve výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence nebo byl-li v posledních 6 měsících z výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence propuštěn; v případě, že se obviněný nebo podezřelý nachází ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence je charakteristika vyžadována současně s odesláním usnesení o zahájení trestního stíhání nebo opisu záznamu o sdělení podezření osobě nacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence, 

f) opis z evidence Rejstříku trestů prostřednictvím a podle podmínek aplikace Elektronická komunikace s Rejstříkem trestů^115b). 

(2) Podle okolností trestní věci a je-li to nezbytné pro dané trestní řízení, policejní orgán vyžaduje dokumenty uvedené v odstavci 1 i za účelem objasnění osobních poměrů dalších osob (např. poškozených, svědků). 

(3) Na osoby v postavení uvedeném v odstavci 1 a 2 provede policejní orgán, podle okolností trestní věci a je-li to nezbytné pro dané trestní řízení, potřebné lustrace (ke kriminální minulosti provede lustraci vždy) v evidencích policie a výsledek lustrace založí do pomocných písemností (čl. 79b odst. 1 písm. c)). 

(4) U osob v postavení uvedeném v odstavci 1, u kterých může být uložen peněžitý trest, provede policejní orgán podle okolností trestní věci dostatečné šetření k majetkovým poměrům (např. lustrace v evidenci vozidel, nemovitostí, exekucí, na zjištění majetkových poměrů se více zaměří při výslechu obviněného) tak, aby bylo možné zajistit budoucí uložení peněžitého trestu. 

(5) Pokud je trestní spis předkládán státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby, nesmí být písemnosti vyžádané za účelem zjištění osobních poměrů uvedené v odstavcích 1 a 4 starší 6 měsíců. 

Čl. 62 

Postup při odepření výpovědi svědka s odvoláním se na osobu blízkou 

V případě, že svědek využije svého práva odepřít výpověď^115c) s odvoláním na osobu blízkou^115d), je policejní orgán povinen vždy individuálně posuzovat, zda se o tento vztah mezi osobami skutečně jedná, přičemž povinnost svědka je existenci takového vztahu řádně vysvětlit a přesvědčivě odůvodnit. Policejní orgán výše uvedené řádně zadokumentuje. 

Čl. 62a 

Provádění domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor po zahájení trestního stíhání 

(1) Pokud obhájce obviněného prohlásí, že se chce domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor zúčastnit, ale mohlo by dojít vzhledem k době čekání na něj k ohrožení dalších úkonů trestního řízení zejména s ohledem na stanovené lhůty ^115e), nebo by vzhledem k době čekání na něj bylo nad únosnou míru zasahováno do práv třetích osob (např. osoby, které v daném místě bydlí, mají k němu užívací či jiné právo, nebo např. právnické osoby, které nejsou trestně stíhány, ale v místě prohlídky vykonávají svoji podnikatelskou činnost, do které je prohlídkou výrazně zasahováno), je možné prohlídku provést i bez jeho přítomnosti, vždy se však musí jednat o výjimečnou, odůvodnitelnou situaci a úkon. 

(2) V protokolu o provedení prohlídky je policejní orgán povinen náležitě popsat důvody, kvůli kterým byla prohlídka bez přítomnosti obhájce provedena, a přesně vymezit, v čem výjimečnost situace a úkonu spočívala. 

(3) Únosnost míry zásahu do práv třetích osob a doby čekání na obhájce vzhledem k zásahu do práv třetích osob je potřeba posuzovat vždy s ohledem na všechny okolnosti daného případu (např. typ nemovitosti, jakými právy k nemovitosti osoba disponuje, zvláštní vlastnosti a potřeby dotčených osob). Obecná pravidla stanovit nelze. 

Čl. 62b 

Přepis výslechu pořízeného ve speciální výslechové místnosti 

Použití zvláštních prostředků^115f) při provádění výslechu ve speciální výslechové místnosti nenahrazuje protokol. Policejní orgán má povinnost protokol vyhotovit vždy, a to jako součást záruk dodržení základních zásad trestního řízení^115g). 

Hlava X 

Specifika některých úkonů v souvislosti se skončením vyšetřování 

Čl. 63 

Prostudování trestního spisu 

(1) Je-li obviněným mladistvý, policejní orgán umožní prostudovat trestní spis též jeho zákonnému zástupci a zástupci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Nežijí-li rodiče mladistvého ve společné domácnosti nebo jsou-li rozvedeni, musí být na možnost prostudovat trestní spis upozorněn každý z nich. Úkon policejní orgán organizuje tak, aby obviněný, jeho obhájce a ostatní oprávněné osoby mohli trestní spis prostudovat v přiměřené době a zpravidla současně. 

(2) Pokud je obviněný o termínu, kdy si může prostudovat trestní spis a navrhnout doplnění vyšetřování, vyrozumíván písemně, činí se tak přednostně prostřednictvím datové schránky^115h) písemností doručovanou do vlastních rukou poštou nebo jinak na adresu, kterou obviněný uvedl v protokolu o výslechu pro účely doručování¹¹⁶⁾. Pokud si obviněný takovou písemnost nevyzvedne, počítá se třídenní lhůta pro vyrozumění od desátého dne od uložení zásilky¹¹⁷⁾. 

(3) Policejní orgán obviněnému předloží trestní spis k prostudování a poučí jej o právu navrhnout doplnění dokazování. Ukazují-li výsledky vyšetřování, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, než jak byl v zahájení trestního stíhání právně posouzen, nebo že obviněný bude posuzován ve smyslu § 59 odst. 1 trestního zákoníku, policejní orgán jej na tyto okolnosti upozorní ještě před tím, než začne studovat trestní spis, pokud tak neučinil již v průběhu vyšetřování, a poznamená to na záznamu o prostudování trestního spisu. 

(4) Obviněnému policejní orgán předloží zpravidla trestní spis (čl. 79b odst. 1 písm. a)) s řádně očíslovanými listy a všechny přílohové materiály, které jsou s trestním spisem předávány státnímu zástupci (např. soudní spisy týkající se předchozích odsouzení). Je-li v trestní věci současně stíháno více osob, upozorní obviněného a obhájce na tu část trestního spisu, která se týká tohoto obviněného. 

(5) Osobám oprávněným seznamovat se s výsledky vyšetřování policejní orgán umožní prostudovat celý trestní spis včetně příloh. Je-li přílohou též audiovizuální záznam o procesním úkonu, musí být na žádost oprávněných osob provedena jeho projekce. Prostudování trestního spisu lze pokládat za skončené až poté, kdy každá z oprávněných osob prohlásí, že doba, po kterou jim bylo umožněno studovat trestní spis, je dostatečná. Pokud by však obviněný nebo jiný účastník trestního řízení, zjevně v úmyslu mařit vyšetřování anebo oddalovat jeho ukončení, bezdůvodně zdržoval své seznámení s trestním spisem, policejní orgán mu stanoví přiměřenou dobu, po kterou mu bude trestní spis ponechán k prostudování; tuto skutečnost zaznamená na záznam o prostudování trestního spisu včetně vyjádření dotčených osob. 

(6) Požádají-li osoby¹¹⁸⁾ o pořízení kopie trestního spisu nebo jeho části, policejní orgán žádosti vyhoví. Zapůjčit trestní spis za účelem vyhotovení kopie však nelze. Nemůže-li policejní orgán žádosti o pořízení kopie trestního spisu nebo jeho části vyhovět ihned, sdělí to žadateli a dohodne s ním termín předání. Náklady na pořízení kopie uhradí osoba, která ji požaduje, podle platného ceníku, který je jí na žádost poskytnut k nahlédnutí. O převzetí peněžní částky policejní orgán vydá potvrzení a peníze předá příslušnému ekonomickému pracovišti. 

Čl. 64 

Opakované prostudování trestního spisu 

Bylo-li vyšetřování doplněno, vyrozumí policejní orgán obviněného, obhájce a další osoby, které jsou oprávněny prostudovat trestní spis, podle stejných zásad jako při skončení vyšetřování. K novému prostudování trestního spisu jsou přizvány všechny osoby, které byly přizvány k tomuto úkonu po skončení vyšetřování. 

Hlava XI 

Některá specifika vyřízení věci v přípravném řízení 

Čl. 65 

(1) Nepodaří-li se prokázat, že skutek spáchala osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání a státní zástupce trestní stíhání obviněného zastaví¹¹⁹⁾, policejní orgán trestní věc odloží, pokud nebudou zjištěny okolnosti opravňující zahájit trestní stíhání¹²⁰⁾. 

(2) Navrhne-li policejní orgán zastavení trestního stíhání proto, že obviněný v době spáchání trestného činu nebyl pro nepříčetnost trestně odpovědný¹²¹⁾ a jeho pobyt na svobodě je pro společnost nebezpečný, dá státnímu zástupci podnět k podání návrhu na uložení ochranného léčení. Pokud jde o umístění obviněného do léčebny, řídí se pokyny státního zástupce. 

Čl. 66 

Návrh na podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání 

(1) Přichází-li v úvahu podmíněné zastavení trestního stíhání¹²²⁾, policejní orgán opatří a provede neodkladné a neopakovatelné úkony a všechny další úkony nezbytné k tomu, aby nemohlo dojít ke zmaření účelu trestního řízení, pokud bude rozhodnuto, že se v trestním stíhání pokračuje¹²³⁾. Vždy je vyslechnut obviněný a výslovně zápisem do protokolu dotázán, zda souhlasí s tím, aby trestní stíhání bylo ještě v přípravném řízení podmíněně zastaveno. Současně je zaprotokolováno i jeho poučení o podmínkách pro podmíněné zastavení trestního stíhání. Policejní orgán rovněž opatří důkazy o výši škody, doklad o úhradě škody obviněným nebo o tom, že uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu úhrady škody. Poté policejní orgán trestní spis předloží státnímu zástupci s návrhem na podmíněné zastavení trestního stíhání. 

(2) Policejní orgán navrhne v odůvodněných případech státnímu zástupci schválení narovnání, a to zejména tehdy, bylo-li v takové věci využito součinnosti s Probační a mediační službou a došlo k mediaci¹²⁴⁾. O schválení narovnání lze rozhodnout jen se souhlasem obviněného a poškozeného za splnění podmínek uvedených v právním předpise¹²⁵⁾; policejní orgán v takovém případě postupuje na základě pokynů státního zástupce. 

(3) Policejní orgán vyrozumí o věcech vhodných k mediaci příslušné středisko Probační a mediační služby¹²⁶⁾. 

Čl. 67 

Návrh na přerušení trestního stíhání 

(1) Jsou-li důvody pro přerušení trestního stíhání¹²⁷⁾ a bylo-li učiněno vše k úspěšnému provedení trestního stíhání, policejní orgán podá státnímu zástupci písemný návrh na přerušení trestního stíhání. Bylo-li trestní stíhání přerušeno¹²⁸⁾ a jsou-li důvody pro vzetí do vazby obviněného, který se vyhýbá trestnímu stíhání tím, že se skrývá a je neznámého pobytu, policejní orgán podá státnímu zástupci návrh na vydání příkazu k zatčení. 

(2) Navrhne-li policejní orgán přerušení trestního stíhání proto, že obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání trestného činu, není schopen chápat smysl trestního stíhání¹²⁹⁾ a jeho pobyt na svobodě je pro společnost nebezpečný, dá státnímu zástupci podnět k podání návrhu na uložení ochranného léčení. 

(3) Vedoucí pracovník přijme taková opatření, aby nejméně jednou ročně bylo ověřeno, zda trvají důvody pro postup podle odstavce 1. 

ČÁST ŠESTÁ 

ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V ŘÍZENÍ 

Hlava I 

Trestní řízení proti právnickým osobám 

Čl. 68 

(1) Trestní odpovědnost právnických osob a způsob řízení proti nim jsou upraveny právním předpisem¹³⁰⁾ v těch částech, které nejsou tímto zákonem upraveny odlišně, použije se v řízení proti právnické osobě trestní řád, pokud to není z povahy věci vyloučeno. 

(2) Policejní orgán je povinen v případě rozhodování o výsledku prověřování podezření ze spáchání trestného činu vždy posuzovat, zda byly provedeny všechny úkony nezbytné pro posouzení možné odpovědnosti právnické osoby a u podezření vyjmenovaných trestných činů¹³¹⁾ to případně zohlednit v odůvodnění. 

Hlava II 

Řízení ve věcech mládeže 

Čl. 69 

Obecná ustanovení 

(1) Podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy, opatření ukládaná za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže upravuje právní předpis¹³²⁾. 

(2) Je-li řízení vedeno proti mladistvému, který se v době spáchání provinění nebo v době, kdy se proti němu řízení vede, nalézá ve výchovném zařízení, ve kterém vykonává ústavní nebo ochrannou výchovu¹³³⁾, jde-li o pobyt v takovém výchovném zařízení, který není dočasný a svou povahou se bezprostředně blíží stálému bydlišti, je místně příslušný policejní orgán, v jehož územním obvodu se nachází toto výchovné zařízení i za předpokladu, že mladistvý je přihlášen k trvalému pobytu na jiném místě. Uvedený způsob určení příslušnosti se vztahuje i na případy, kdy mladistvý z takového výchovného zařízení uprchl. 

(3) Dojde-li v průběhu přípravného řízení ke změně stálého bydliště mladistvého nebo místa, v jehož územním obvodu se zdržuje nebo pracuje, nebo byl-li pobyt mladistvého ve výchovném zařízení řádně ukončen, příslušnost policejního orgánu lze změnit pouze výjimečně po projednání se státním zástupcem. 

(4) Policisté policejních orgánů působící v trestních věcech mládeže musí mít zvláštní průpravu pro zacházení s mládeží¹³⁴⁾. 

Čl. 70 

Společné řízení 

(1) Koná-li se společné řízení ohledně všech provinění mladistvého a proti všem mladistvým, jejichž provinění spolu souvisejí, a je-li dána místní příslušnost několika policejních orgánů, koná řízení policejní orgán, který je místně příslušným v řízení proti pachateli nebo ohledně nejzávažnějšího provinění. Není-li rozdíl v závažnosti provinění, koná řízení místně příslušný policejní orgán, který je příslušný ve věci nejvíce dílčích útoků proti zákonem chráněnému zájmu; není-li rozdílu v četnosti útoků, koná řízení policejní orgán, který jako první zahájil úkony přípravného řízení²⁾. 

(2) Koná-li se výjimečně společné řízení proti mladistvému a dospělému, koná řízení policejní orgán, který je příslušný ve věci proti mladistvému. Jde-li o věc, v níž je dána příslušnost policejního orgánu krajského ředitelství¹³⁵⁾ nebo policejního orgánu útvaru s celostátní působností (čl. 6) a důvod pro tuto věcnou příslušnost se odvozuje z jednání, jehož se měl dopustit dospělý, koná řízení policejní orgán krajského ředitelství nebo útvaru s celostátní působností. 

Čl. 71 

Dítě mladší 15 let 

(1) Zjistí-li policejní orgán, že se dítě mladší 15 let dopustilo činu jinak trestného, informuje o tom bez odkladu státního zástupce, po prošetření věci¹³⁶⁾ postupuje podle právního předpisu¹³⁷⁾ a poté předá věc spolu s důkazním materiálem a podnětem k podání návrhu na zahájení řízení před soudem pro mládež státnímu zástupci. 

(2) Nehrozí-li zmaření účelu řízení, policejní orgán sdělí rodičům nebo jinému zákonnému zástupci podstatu jednání dítěte mladšího 15 let, které je předmětem prověřování. 

(3) O spáchání činu dítětem mladším 15 let, který by jinak byl trestným činem, policejní orgán bezodkladně informuje též orgán sociálně-právní ochrany dětí, zpravidla elektronicky prostřednictvím informačního systému datových schránek¹³⁸⁾. 

(4) V případě dětí mladších 15 let, na které se vztahuje sociálně-právní ochrana, policejní orgán podává orgánu sociálně-právní ochrany dětí podněty k přijetí vhodných opatření (výchovných a ochranných), které sledují zájem a bezpečnost dítěte. 

Hlava III 

Zvlášť zranitelná oběť 

Čl. 71a 

Zvlášť zranitelná oběť a zásady provádění úkonů se zvlášť zranitelnou obětí 

(1) Zvlášť zranitelnou obětí je osoba definovaná právním předpisem^138a). 

(2) Při prvním kontaktu se zvlášť zranitelnou obětí je třeba informace stanovené právním předpisem^138b) poskytnout vhodným způsobem. Zejména je třeba přizpůsobit formu a rozsah jednotlivých sdělení s ohledem na aktuální stav a konkrétní potřeby zvlášť zranitelné oběti a dbát na to, aby zvlášť zranitelná oběť takto sdělovaným informacím porozuměla. 

(3) Úkon se zvlášť zranitelnou obětí se provádí zpravidla ve speciální výslechové místnosti obdobně jako v interním aktu řízení^138c). Při výslechu zvlášť zranitelné oběti, při kterém by oživování v paměti vzhledem k okolnostem, které ji činí zvlášť zranitelnou, mohlo zvýšit riziko druhotné újmy^138d), postupuje policejní orgán podle právního předpisu^138e). 

(4) Je-li v době provádění úkonu zvlášť zranitelná oběť zastoupena zákonným zástupcem nebo opatrovníkem^138f), je policejní orgán povinen tyto poučit o všech právech zvlášť zranitelné oběti. 

Čl. 71b 

Demonstrační pomůcky 

(1) V rámci objasňování protiprávních činů spáchaných na zvlášť zranitelné oběti je možné využít demonstrační pomůcky – např. loutky JÁJA a PÁJA (dále jen „loutky“). Loutky mohou být rovněž využity při podání vysvětlení ve všech fázích postupu policistů při plnění úkolů v trestním řízení. 

(2) Loutky je možné využít zejména v případech, kdy výpověď podává osoba, která není schopna popsat skutkový děj 

a) pro nízký věk^138g), 

b) pro vysoký věk, 

c) pro mentální postižení, 

d) při objasňování trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, 

e) při obtížích popsání takového skutkového děje, kdy nejasné slovní označení, ostych či neznalost brání podat jasné vysvětlení, nebo 

f) jde o osobu jinak zdravotně postiženou či indisponovanou. 

Hlava IV 

Výslech osob požívajících diplomatických imunit a výsad 

Čl. 72 

(1) Dopustí-li se trestného činu osoba požívající výsad a imunit podle právního předpisu nebo podle mezinárodního práva¹³⁹⁾, policejní orgán provede neodkladné úkony potřebné k objasnění činu a neprodleně splní hlásnou povinnost. Dbá však na zachování osobních výsad pachatele, u něhož nelze provést výslech ani osobní nebo domovní prohlídku. 

(2) Osoba požívající diplomatických imunit a výsad je však povinna věrohodným způsobem prokázat svou totožnost. Nemůže-li tak učinit, musí strpět všechny nezbytné úkony směřující ke zjištění její totožnosti a ověření její výsady a imunity. Vysloví-li však tato osoba přání vypovídat, sepíše s ní policejní orgán záznam nebo od ní převezme její písemné vyjádření. Záznam nesmí být sepisován formou výslechu obviněného. Do záznamu nebo na písemné vyjádření se poznamená, že se tak děje na výslovné přání vyslýchaného. Jinak požádá policejní orgán o výslech nebo případné písemné vyjádření osoby policejní prezidium. 

(3) Diplomatický personál požívající diplomatických imunit a výsad^139a) nesmí být žádným způsobem zadržen nebo vzat do vazby. Služební personál osob požívajících diplomatických výsad a imunit požívá omezenou imunitu, pouze pokud jde o činnost vykonávanou v rámci jejich povinností. 

(4) Konzulární úředníci^139b) nesmějí být zatčeni nebo vzati do vazby, kromě případů zvlášť závažného zločinu a na základě rozhodnutí příslušného soudního orgánu. Honorární konzulární úředník může být zatčen nebo vzat do vazby, ale jen způsobem, který by co nejméně narušil výkon konzulárních funkcí. Konzulární zaměstnanec nebo člen služebního personálu může pouze odmítnout podat svědectví u věcí spojených s výkonem svých funkcí. 

(5) Podrobnější postavení osob požívajících výsad a imunit podle právního předpisu nebo podle mezinárodního práva je uvedeno ve stanovisku^139c). 

Hlava V 

Výslech osob požívajících diplomatických imunit a výsad 

Čl. 73 

(1) Je-li třeba osobu požívající diplomatických imunit a výsad vyslechnout jako svědka, může tak policejní orgán učinit jen s jejím souhlasem, o čemž učiní záznam do protokolu o výslechu. Místo svědeckého výslechu může policejní orgán přijmout též písemné vyjádření takové osoby. V ostatních případech požádá písemně policejní prezidium o zprostředkování případně provedení svědeckého výslechu. V dožádání uvede podstatné okolnosti případu, jakož i skutečnosti, k nimž má být svědek vyslechnut. 

(2) Osobě požívající diplomatických imunit a výsad nelze hrozit pořádkovou pokutou nebo trestními sankcemi za nepravdivou svědeckou výpověď. 

(3) Je-li osoba požívající diplomatických imunit a výsad poškozeným, je povinností policejního orgánu poučit ji o právech, jež má jako poškozený¹⁴⁰⁾. Současně ji policejní orgán požádá, zda se chce vyjádřit o druhu a výši škody, jež jí byla trestným činem způsobena, nebo předložit lékařské vysvědčení o utrpěné škodě na zdraví. Výpověď zaznamená do protokolu o výslechu svědka nebo přijme písemné vyjádření. Odmítne-li poškozený vyjádřit se k utrpěné újmě a její výši, nesmí policejní orgán takové vyjádření vyžadovat. Došlo-li k lékařskému ošetření nebo léčení ve zdravotnickém zařízení, vyžádá si policejní orgán vyjádření lékaře nebo zdravotnického zařízení o povaze a závažnosti zranění, pokud k tomu dá osoba požívající diplomatických imunit a výsad souhlas. 

(4) Má-li policejní orgán pochybnosti, zda a do jaké míry požívá osoba diplomatických imunit a výsad, podá příslušnému státnímu zástupci podnět k návrhu Nejvyššímu soudu, aby ve věci rozhodl¹⁴¹⁾. Až do rozhodnutí Nejvyššího soudu postupuje tak, jako by se jednalo o osobu požívající diplomatických imunit a výsad. 

(5) Písemnosti určené osobám požívajícím diplomatických imunit a výsad se předloží prostřednictvím policejního prezidia nebo příslušného státního zástupce Ministerstvu spravedlnosti, které zařídí jejich doručení⁵⁹⁾. Pokud osoba požívající diplomatických imunit a výsad požádá policejní orgán o vydání např. kopie výslechu, bude jí vydán na místě. Policejní orgán sepíše o vydání kopie záznam, ve kterém uvede, že osoba požívající diplomatických imunit a výsad o kopii požádala sama a převzala ji dobrovolně. 

(6) Podle odstavců 1 až 5 postupuje policejní orgán obdobně, má-li osoba požívající diplomatických imunit a výsad podat vysvětlení¹¹⁴⁾. 

Hlava VI 

Právní styk s cizinou 

Čl. 74 

Doručování rozhodnutí, opatření a písemností orgánů přípravného řízení oprávněným osobám v zahraničí a dožádání o provedení procesních úkonů v cizině se zpravidla uskutečňuje cestou právní pomoci prostřednictvím příslušného státního zástupce, který vykonává v trestní věci dozor. Postup upravuje interní akt řízení¹⁴³⁾. 

ČÁST SEDMÁ 

ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ 

Čl. 75 

Příslušnost ke zkrácenému přípravnému řízení 

(1) Zkrácené přípravné řízení o trestných činech¹⁴⁴⁾ konají v rozsahu své příslušnosti policejní orgány uvedené v čl. 4, 5, 8 a 9. 

(2) Zkrácené přípravné řízení konají policejní orgány především u typové kategorie trestných činů, kterou lze charakterizovat jednoduchostí skutkového děje, použitím standardních důkazních prostředků s nízkým stupněm formalizace, a lze-li důvodně předpokládat, že bude dodržena lhůta¹⁴⁵⁾. 

(3) Místně příslušný policejní orgán, kterému byl trestný čin podle odstavce 1 oznámen, nebo jím byl zjištěn či objasněn, může věc předat jinému policejnímu orgánu jen po jeho předchozím souhlasu nebo na základě rozhodnutí nejbližšího společně nadřízeného vedoucího pracovníka a po projednání se státním zástupcem. Jednání se vede zpravidla telefonicky a o jeho výsledku se učiní záznam v trestním spise; spisové materiály ani stanoviska podle čl. 12 odst. 2 se v těchto případech nepředkládají. Tím nejsou dotčena oprávnění státního zástupce rozhodnout o příslušnosti policejního orgánu v případech stanovených právním předpisem¹⁴⁶⁾. 

Čl. 76 

Postup při zkráceném přípravném řízení 

(1) Policejní orgány jsou povinny konat zkrácené přípravné řízení vždy, kdy jsou splněny zákonné podmínky¹⁴⁴⁾; přitom postupují podle právního předpisu⁴⁾, pokud není stanoveno jinak¹¹⁵⁾. Úkony k zajištění osob a věcí důležitých pro trestní řízení¹⁴⁷⁾ mohou provést pouze jako neodkladné nebo neopakovatelné. 

(2) Policejní orgány jsou při konání zkráceného přípravného řízení a vyhotovování s ním souvisejících dožádání povinny činit potřebné úkony a opatření bezodkladně. Je-li ke zkrácenému přípravnému řízení třeba znaleckého posudku nebo odborného vyjádření, vyžádá jej policejní orgán po předchozí dohodě se znalcem, znaleckým pracovištěm nebo osobou podávající odborné vyjádření. 

(3) Vedoucí pracovníci jsou povinni dbát na to, aby za uvedených podmínek¹⁴⁸⁾ bylo institutu zkráceného přípravného řízení využíváno v maximální míře, za podmínek stanovených v čl. 75 odst. 2. 

(4) Do záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejní orgán uvede, že bude konáno zkrácené přípravné řízení, a odešle jej státnímu zástupci zpravidla zároveň s protokolem o výslechu podezřelého obsahujícím i sdělení podezření a jeho poučení¹⁴⁹⁾. Pokud by byl státnímu zástupci doručen jen záznam o zahájení úkonů trestního řízení a teprve dodatečně by policejní orgán rozhodl o tom, že ve věci bude konáno zkrácené přípravné řízení, policejní orgán tuto skutečnost státnímu zástupci neprodleně vhodným způsobem sdělí (např. telefonicky). 

(5) V případě, že v rámci zkráceného přípravného řízení bylo sděleno podezření státnímu zaměstnanci^115a), policejní orgán při jeho ukončení v závěrečné zprávě tuto skutečnost uvede tak, aby mohla být ze strany státního zastupitelství plněna zákonná povinnost vůči služebnímu orgánu^115a). 

Čl. 77 

Lhůty k provedení zkráceného přípravného řízení 

(1) Zkrácené přípravné řízení skončí policejní orgán tak, aby státní zástupce mohl nejpozději do 2 týdnů ode dne, kdy policejní orgán provedl úkon, kterým sdělil podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován, doručit soudu návrh na potrestání. 

(2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může státní zástupce prodloužit nejvýše o 10 dnů. Policejní orgán předloží státnímu zástupci odůvodněnou písemnou žádost o prodloužení lhůty, popřípadě o jiný pokyn¹⁵⁰⁾, spolu se spisovým materiálem, nejpozději 3 pracovní dny před skončením dvoutýdenní lhůty, není-li se státním zástupcem dohodnuto jinak. 

(3) Dojde-li k zadržení podezřelé osoby⁴⁰⁾, která nebude ze zadržení propuštěna, předá ji policejní orgán spolu se zprávou o výsledku zkráceného přípravného řízení státnímu zástupci v takové lhůtě, aby ji mohl nejpozději do 48 hodin od zadržení předat soudu. 

Čl. 78 

Skončení zkráceného přípravného řízení 

(1) Ve zkráceném přípravném řízení se neprovádí prostudování trestního spisu, což nebrání tomu, aby podezřelý a jeho obhájce nahlédli do trestního spisu. 

(2) Nerozhodne-li policejní orgán po skončeném zkráceném přípravném řízení o odložení věci¹⁵¹⁾, sepíše stručnou zprávu o jeho výsledku, která obsahuje 

a) osobní údaje podezřelého, případně též údaje o zadržení, 

b) popis skutku, 

c) právní kvalifikaci skutku, 

d) seznam důkazů nebo jejich nositelů. 

ČÁST OSMÁ 

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O TRESTNÍM ŘÍZENÍ A O OSOBÁCH NA NĚM ZÚČASTNĚNÝCH 

Čl. 79 

(1) Při poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných policejní orgán postupuje podle právního předpisu¹⁵²⁾. 

(2) Zásady poskytování informací veřejnosti policií prostřednictvím sdělovacích prostředků stanoví interní akt řízení¹⁵³⁾. 

ČÁST DEVÁTÁ 

MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ 

Čl. 79a 

(1) Mimořádné opatření je oprávněn vyhlásit 

a) ředitel krajského ředitelství v rámci své působnosti, 

b) ředitel úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, pokud po linii trestné činnosti, o niž se v dané věci jedná, metodicky vede útvary či organizační články policie, na základě vlastního rozhodnutí nebo požadavku útvarů či organizačních článků policie nebo zahraničního orgánu, 

c) ředitel útvaru služby kriminální policie a vyšetřování s celostátní působností, pokud po linii trestné činnosti, o niž se v dané věci jedná, metodicky vede útvary či organizační články policie, na základě vlastního rozhodnutí nebo požadavku útvarů či organizačních článků policie nebo zahraničního orgánu, 

d) vedoucí pracovního týmu²¹⁾ zřízeného policejním prezidentem nebo náměstkem policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování v rámci účelu, pro který byl pracovní tým zřízen, 

e) policejní prezident, má-li být využit stálý automatizovaný prostředek pro sběr, zpracování a exportování údajů AMOS^153a). 

(2) Mimořádné opatření vyhlášené podle odstavce 1 písm. b) až d) je závazné pro všechny útvary a organizační články policie, kterých se týká. 

(3) O vyhlášení mimořádného opatření podle 

a) odstavce 1 písm. a) se neprodleně vyrozumí integrované operační středisko, které na jeho vyhlášení upozorní dotčené organizační články krajského ředitelství policie či útvary zřízené v jeho rámci, 

b) odstavce 1 písm. b) až e) se neprodleně vyrozumí operační středisko operačního odboru policejního prezidia, které prostřednictvím integrovaných operačních středisek či operačních středisek útvarů s celostátní působností na jeho vyhlášení upozorní dotčené útvary a organizační články policie. 

(4) Mimořádné opatření se vyhlašuje písemně a písemnost, jíž, obsahuje zejména 

a) jméno, příjmení a telefonní číslo kontaktního pracovníka útvaru či organizačního článku policie, který mimořádné opatření vyhlásil, 

b) účel mimořádného opatření, 

c) úkoly, které jsou ukládány útvarům a organizačním článkům policie dotčeným mimořádným opatřením, 

d) den, od kterého má být podle mimořádného opatření postupováno, nemá-li být postupováno ode dne jeho vyhlášení, a den, kdy má být postup podle mimořádného opatření ukončen, je-li znám, 

e) stanovení režimu zpracování osobních údajů^153b), jsou-li v rámci mimořádného opatření zpracovány; při zpracování údajů prostřednictvím stálého automatizovaného prostředku pro sběr, zpracování a exportování údajů AMOS se uvedou údaje stanovené interním aktem řízení^153c). 

(5) Při změně a odvolání mimořádného opatření se postupuje obdobně podle odstavců 1 až 4. 

(6) Ten, kdo mimořádné opatření vyhlásil, zajistí průběžné ověřování, zda důvody pro vyhlášení mimořádného opatření trvají, a v případě, že pominuly, mimořádné opatření odvolá. V případě mimořádného opatření podle odstavce 1 písm. e) se postupuje podle interního aktu řízení^153d). 

ČÁST DESÁTÁ 

Čl. 79b 

Trestní spis 

(1) V průběhu trestního řízení se vytváří trestní spis, který je tvořen 

a) trestním spisem¹⁴⁶⁾, 

b) kopií trestního spisu a 

c) pomocnými písemnostmi. 

(2) Trestní spis podle odstavce 1 písm. a) se již v průběhu trestního řízení řadí v tomto pořadí: 

a) trestní oznámení nebo jiný podnět, 

b) záznam o zahájení úkonů trestního řízení a písemnosti vztahující se k ohledání (např. protokol o ohledání, fotodokumentace), 

c) usnesení o zahájení trestního stíhání, sloučení nebo vyloučení trestní věci, stížnosti proti těmto usnesením a rozhodnutí o nich, záznam o sdělení podezření ve smyslu § 179b odst. 3 trestního řádu, 

d) rozhodnutí o podjatosti policejního orgánu a související písemnosti, 

e) žádost o ustanovení obhájce, jeho plná moc nebo rozhodnutí o jeho ustanovení, rozhodnutí o jeho odměně a náhradě nákladů ustanoveného obhájce, 

f) protokol o zadržení obviněného nebo osoby podezřelé, rozhodnutí, protokoly a další písemnosti související se zadržením, návrh na vzetí do vazby, rozhodnutí o vazbě a o opravném prostředku proti němu, další žádosti a rozhodnutí týkající se vazby seřazené v časovém sledu (při více osobách seřadit podle vztahu k jednotlivým osobám v abecedním pořadí anebo podle počátku omezení osobní svobody), 

g) protokoly o výslechu obviněného nebo podezřelého a o dalších procesních úkonech s ním provedených (při více osobách seřadit podle příjmení v abecedním pořadí, pokud nepřevažuje důvod pro odchylné řazení, například podle závažnosti stíhaných skutků nebo podle časové posloupnosti), 

h) protokoly o výslechu svědků, jejich poučení jako poškozených a o realizaci dalších procesních úkonů s nimi provedených (seřadit podle příjmení svědků v abecedním pořadí, pokud nepřevažuje důvod pro odchylné řazení), úřední záznamy o podání vysvětlení podle § 158 odst. 5 trestního řádu (při více osobách seřadit přednostně podle příjmení v abecedním pořadí, pokud nepřevažuje důvod pro odchylné řazení), 

i) hromadná poučení, byla-li využita, 

j) příkaz k provedení prohlídky osobní, domovní, jiných prostor a pozemků a protokol o provedení prohlídky, příkaz a protokol o vydání nebo odnětí věci, usnesení a další písemnosti o nakládání se zajištěnými věcmi, 

k) rozhodnutí, protokoly a další písemnosti související s otevřením a záměnou zásilek, se zajištěním peněžních prostředků na účtu, se zaknihovanými cennými papíry, s nemovitostmi a věcmi, s odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, se sledováním osob a věcí a záznamy o skutečnosti, že sledování osob a věcí nebo odposlechy, byly ukončeny dřív, než uplynutím doby, na kterou byly povoleny, 

l) opatření o přibrání znalce, žádosti o odborné vyjádření nebo kontrolní a revizní zprávy, znalecké posudky, odborná vyjádření, výsledky kriminalisticko-technické činnosti a usnesení o přiznání znalečného, 

m) jiné listinné důkazy (například protokol o rekonstrukci, protokol o vyšetřovacím pokusu, výpisy z bankovního účtu), 

n) dokumentace k adheznímu řízení (např. poučení poškozených, vyčíslení škody, zajištění nároku poškozeného na náhradu škody), 

o) podklady pro posouzení osobních poměrů podezřelého nebo obviněného (při více osobách seřadit v abecedním pořadí podle příjmení), 

p) ostatní procesní písemnosti, například vyrozumění obhájce o úkonech, záznamy o kontrole korespondence, záznamy o nahlédnutí do spisu a o odepření nahlédnutí, 

q) záznamy o prostudování spisu, návrhy na doplnění vyšetřování a jejich případná odmítnutí, 

r) závěrečná zpráva s návrhem na podání obžaloby nebo jiné rozhodnutí v trestní věci; 

doklad stvrzující, že byla písemnost doručena, se pevně připojí k písemnosti, jejíž doručení prokazuje; prokazuje-li doručení více než jedné písemnosti, připojí se k jedné z nich doklad stvrzující doručení a ke každé další písemnosti jeho kopie. 

(3) Kopie trestního spisu obsahuje písemnosti zařazené do trestního spisu (odstavec 1 písm. a)) v pořadí uvedeném v odstavci 2. Ke kopii trestního spisu se na závěr připojí pomocné písemnosti (odstavec 1 písm. c)). 

(4) Písemnosti tvořící kopii trestního spisu a pomocné písemnosti se přednostně vytváří a ukládají v digitální podobě prostřednictvím informačního systému ETŘ^153e). Není-li to možné (například z důvodu doručené rozsáhlé analogové písemnosti), ukládají se v analogové podobě. 

(5) Případné další písemnosti, které se týkají konkrétního trestního řízení, (např. žádost o zapůjčení trestního spisu) se řadí za kopii trestního spisu. Pomocné písemnosti jsou řazeny obdobně podle charakteru písemností podle odstavce 2, nebo chronologicky. 

(6) Pokud nebyly písemnosti do trestního spisu a kopie trestního spisu zařazeny podle odstavce 2, doplní se ukládací doložka^153f) o další údaje 

a) odůvodnění odlišného řazení spisu např. „Spis řazen dle pokynu státního zástupce JUDr. Jana Veselého podle skutků“ („Jiné řazení spisu -„), 

b) schválení odlišného řazení spisu vedoucím pracovníkem („Jiné řazení spisu schválil: -„). 

Čl. 79c 

Vybraný postup při ukládání trestních spisů 

Pokud dojde v trestní věci k přerušení trestního stíhání153g) nebo k dočasnému uložení spisu z důvodu neznámého pobytu prověřované osoby, ukládá se trestní spis odděleně od uzavřených trestních spisů tak, aby byla zajištěna jeho snadná dostupnost v případě, že pominul důvod přerušení trestního stíhání nebo uložení spisu. Způsob uložení stanoví písemně příslušný vedoucí pracovník. 

Čl. 79d 

zrušen

Čl. 80 

Jiné úkony policejního orgánu 

(1) Postup policejního orgánu při dokumentování trestné činnosti, operativně pátrací činnosti, hlásné služby, výkonu spisové služby, ochrany osobních údajů a statistiky upravují interní akty řízení¹⁵⁴⁾. 

(2) Policejní orgán využívá k provádění některých úkonů trestního řízení vzorů typových formulářů uvedených v informačním systému ETŘ. 

Čl. 81 

Zrušovací ustanovení 

Zrušují se 

a) závazný pokyn policejního prezidenta č. 30/2009, o plnění úkolů v trestním řízení, 

b) závazný pokyn policejního prezidenta č. 150/2009, kterým se mění závazný pokyn policejního prezidenta č. 30/2009, o plnění úkolů v trestním řízení, 

c) závazný pokyn policejního prezidenta č. 130/2010, kterým se mění závazný pokyn policejního prezidenta č. 30/2009, o plnění úkolů v trestním řízení, ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 150/2009, 

d) závazný pokyn policejního prezidenta č. 140/2011, kterým se mění závazný pokyn policejního prezidenta č. 30/2009, o plnění úkolů v trestním řízení. 

Čl. 82 

Účinnost

Tento pokyn nabývá účinnosti dnem svého vydání. 

Č. j. PPR-18847-87/ČJ-2012-990310 

Zpracovatel: úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky 

Policejní prezident 

plk. Mgr. Martin ČERVÍČEK v. r. 

Možnost poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb.: ne (č. důvodu: 5). 

Vybraná ustanovení novel 

Čl. II pokynu č. 243/2015 

Přechodné ustanovení 

Trestní spisy, jejichž řazení bylo započato před nabytím účinnosti tohoto pokynu, se dále řadí podle interního aktu řízení¹⁾. 

__________________

1) Závazný pokyn policejního prezidenta č. 222/2011, kterým se vydává spisový řád Policie České republiky. 

Čl. II pokynu č. 189/2016 

Přechodná ustanovení 

(1) Věcná a funkční příslušnost podle čl. 6 písm. b) pokynu policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení, se použije pro šetření, prověřování a vyšetřování u trestních věcí, které napadnou po nabytí účinnosti tohoto pokynu. 

(2) Operativní rozpracování¹⁾, šetření, prověřování a vyšetřování vedená Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování a Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování do 31. července 2016 přechází na Národní centrálu proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování s tím, že tyto činnosti provádějí tytéž osoby, které je prováděly v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování nebo v Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování. 

(3) Postupem podle odstavce 2 nejsou dotčena oprávnění státního zástupce podle trestního řádu²⁾. 

__________________

^{1) Pokyn policejního prezidenta č. 15/2016, o operativně pátrací činnosti a zřizování pracovních týmů a pracovních skupin. 
2) § 157 odst. 2 písm. b) a § 174 odst. 2 písm. f) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu}). 

____________________

Štítky: Policie